Válka přišla na ruské území. Většina Rusů se ale snaží žít tak, jako by nebyla, diví se Procházková
Zatímco západní svět diskutuje o další pomoci Ukrajině, Rusko stupňuje raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Ukrajinci se naopak snaží postupovat na ruském území. „Mezi vojáky to vneslo optimismus, do 6. srpna byli dost skeptičtí. Také občané se zaradovali, že se něco ve válce hnulo. Na druhou stranu čelí poměrně intenzivní ruské odplatě,“ rekapituluje novinářka Petra Procházková v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus.
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jde o součást jeho „vítězného plánu“ na ukončení války, s nímž chce v září seznámit amerického prezidenta Joea Bidena i oba jeho možné nástupce, Kamalu Harrisovou a Donalda Trumpa.
„Je tam vidět to herecké nadání, aniž bych to myslela nějak pejorativně. Zelenskyj se snaží dávat naději. Tvrdí, že operace v kurské oblasti je naprosto zásadní, že nepovede k velké válce, ale k tomu, že Rusko bude pod takovým tlakem, že dojde k diplomatickému řešení,“ shrnuje redaktorka Deníku N.
Mluvčí ruského prezidenta sice uvedl, že mírové rozhovory v tuto chvíli nepřipadají v úvahu, Procházková ovšem podotýká, že co se říká na veřejnosti, ještě nemusí být pravda.
„Zelenského vize může být reálná, ale ne v krátkodobém horizontu. Dokud budou Rusové slavit úspěchy na frontě a budou mít dostatek zdrojů, aby ve válce pokračovali, tak k žádnému velkému jednání nedojde. To ale neznamená, že nemohou probíhat zákulisní jednání na nižší úrovni. K těm si myslím, že dojde, pokud už neprobíhají,“ míní Procházková.
Nepostradatelný Telegram
Procházková se pozastavuje nad tím, že ani ukrajinská ofenziva neprobudila ruskou společnost z letargie: „Říkala jsem si, že když se válka přesune na ruské území, bude to symbolický zlom. Ale většina Rusů se nadále snaží žít tak, jako by žádná válka nebyla. Nemluvit o ní, nediskutovat.“
Ukrajina by mohla vstoupit do NATO po dohodě s Moskvou o území, věří prezidentův poradce Petříček
Číst článek
Ústředním zdrojem informací o válce na Ukrajině je nejen pro Rusy sociální síť Telegram, jejíž zakladatel a šéf Pavel Durov byl o víkendu zatčen ve Francii. Na Ukrajině přes tuto síť chodí varování před útoky, informace o evakuačních místech nebo o tom, kde se rozdává voda.
„V západní Evropě má nálepku skoro až darknetu. Nepopírám, že tam najdete všechno, od dětské pornografie po možnost kšeftovat se zbraněmi. Ale je to třeba také východisko pro Rusy, kteří utekli do zahraničí, aby dostali své peníze ze zablokovaných účtů,“ vysvětluje Procházková.
Durov byl oficiálně zatčen kvůli tomu, že dostatečně nemoderoval zveřejňovaný obsah a umožňoval páchání trestných činů.
„To není jen problém Telegramu, ale i řada dalších sítí. Existují různé verze, co za tím je. Hovoří se o tom, že Západ i Rusko mají zájem o klíč k některým kanálům, protože přes Telegram komunikuje ruská i ukrajinská armáda,“ dodává Procházková.
Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.