Předseda demokratické strany už prohlásil, že se pokusí sehnat koaliční partnery a sestavit vládu. Podle oficiálních čísel k volbám přišlo jen necelých 40 procent Kosovanů, což je nejméně v ani ne desetileté historii země.

Nová vláda se bude podle agentury Reuters potýkat s vysokou nezaměstnaností, která v Kosovu dosahuje až třiceti procent. Dalším úkolem bude také zlepšení vztahů se sousedním Srbskem, což je jednou z podmínek, aby obě balkánské země mohli vstoupit do Evropské Unie.

Podle předběžných výsledků, které zveřejnila nevládní organizace Demokracie v akci, je na druhém místě opoziční strana Sebeurčení s 26,3 procenta a na třetím koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s 25,8 procenta hlasů.

Trable se sousedy

PDK byla podle průzkumů veřejného mínění považována za favorita voleb. Strana byla součástí dosavadní vládní koalice. Tato formace navrhuje na premiéra bývalého velitele kosovských povstalců Ramushe Haradinaje, kterého sousední Srbsko viní z válečných zločinů. Haradinaj v rámci předvolebních slibů prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře.

Výsledek voleb ovlivní řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. Jde především o vymezení hranic s Černou Horou, které vedlo k pádu dosavadní vlády. V sázce je i pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv, uvedla agentura AP.

Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina. Srbský premiér Aleksandar Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaçi zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít