Truchlící matky? Ne, osvědčené prominentky: média odhalila jména žen, které se setkaly s Putinem
Ruský vládce Vladimir Putin se setkal s matkami vojáků, kteří padli na Ukrajině. Takto se snažila v minulém týdnu prezentovat ruská média zaranžované setkání se šestnácti ženami. Jenže jak se záhy ukázalo, ženy byly pečlivě vybrané prominentky režimu a není jisté, jestli jejich synové na Ukrajině skutečně zemřeli. „Setkáním Putin smývá jakoukoliv vinu, zároveň si tím buduje kult osobnosti,“ říká ke schůzce odborník na Rusko Pavel Havlíček.
Velký stůl, na něm konvice s čajem, talíře s koláči a ovocem. Okolo stolu pak sedí skupina šestnácti žen ve společnosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Sdělení ruských médií? Prezident Putin se setkal u příležitosti Dne matek se ženami, jejichž synové padli během války na Ukrajině.
Pochválil je za jejich nasazení při obraně „Novoruska“, termínu, kterým Rusko označuje oblasti jižní a východní Ukrajiny, které si zároveň nárokuje. A připojil ideologické floskule o tom, že invaze na Ukrajinu nelituje, a o tom, že současnou válkou „čelí Rusko západní hegemonii, která vznikla po pádu Sovětského svazu“.
Ženy se přitom střídají a povídají o svých potomcích a jejich „hrdinských činech“ ve službě „ušlechtilé věci“. Stížnost na odvod syna do nesmyslné války nepřednesla žádná z nich. Jediná kritika směřovala na nedostatek vybavení, kvalitní výstroje vojáků a lhostejnost úředníků.
Právě to vzbudilo zájem nejen mezinárodní novinářské komunity, ale i běžných uživatelů sociálních sítí. Krátce po setkání už bylo na základě kusých informací možné složit poměrně jasný obrázek, že setkání žen s Putinem bylo zinscenovaným představením Kremlu. A většina z přítomných „matek“ je ve skutečnosti spojená s některými z provládních organizací.
Kritiku setkání způsobilo zejména mezi rodinnými příslušníky padlých vojáků, na jejichž prosby o setkání Kreml podle agentury Reuters vůbec nereagoval. Britská BBC například zveřejnila vyjádření zakladatelky Rady matek a manželek Olgy Cukanovové, která Kreml obvinila ze záměrné ignorace.
„Ministr obrany, Státní duma, prezident, komisař pro lidská práva, všechny jsme vyzvali, aby s námi promluvili. Nikdo neodpověděl. Místo toho jsme stále sledováni bezpečnostními službami. Budí to velké emoce, je to nepříjemné,“ zhodnotila Cukanovová.
Matky, nebo prominentky?
A kdo se tedy setkání s ruským prezidentem zúčastnil? Mezinárodní komunita dopátrala většinu tváří žen a demaskovala je jako představitelky významných postů v ruské státní správě, aktivistických provládních organizacích anebo jako ženy obecně blízké Kremlu.
Olesja Šiginová
Na tři nejvýraznější tváře upozornil britský list The Guardian. Žena v hnědé halence, která sedí po levici ruského prezidenta, je Olesja Šiginová. Filmařka, aktivistka, a jak vyplývá z jejích webových stránek, také básnířka.
Režírovala například proválečný dokumentární film s ruskými vojáky na ukrajinském Donbase, jehož části je možné dodnes najít například na službě YouTube. Její syn má podle jejích slov sloužit u motorizované pěchoty od prosince 2021 a dobrovolně se měl přihlásit k boji na Ukrajině. Tuto informaci se ovšem nepodařilo potvrdit (vysvětlujeme níže).
Že bude mezi pozvanými na setkání s Putinem, anoncovala ruská média už s předstihem, například agentura TASS.
Podle zdrojů britského listu jde ve skutečnosti o „radikálně provládní“ aktivistku, která zastává ideologicky podobné názory jako přední ruský ideolog takzvaného eurasijského hnutí Alexandr Dugin, jehož dcera zemřela v srpnu při explozi auta nedaleko Moskvy.
Propagandistických videí s ruskými vojáky natočila Šiginová více. Jejich části jsou dohledatelné třeba právě na službě Youtube.com
Naděžda Uzunovová
Asi nejčastěji zmiňovanou z žen zachycených na fotografii je Naděžda Uzunovová. Oblečená je v černých šatech s bílým límcem a sedí nalevo od Šiginové.
Jak novináři upozorňují, jde o aktivistku nevládní organizace ultravlasteneckých veteránů s názvem Bojové bratrstvo, které vede bývalý generál a guvernér Moskevské oblasti Boris Gromov.
Dříve působila v jihosibiřské Chakaské republice, která je součástí Ruské federace. Má přímé vazby na tamní přední politiky, působila například i jako členka volebního štábu bývalého guvernéra Viktora Zimina. A na záběrech s ruským prezidentem Putinem se neobjevila prvně.
Hledáčky fotoaparátů je například společně zachytily na pódiu při oslavách anexe ukrajinských příhraničních regionů na Rudém náměstí v Moskvě. Uzunovová má dokonce na fotografii stejné šaty, které si vzala i na pozdější setkání s Putinem.
Na svých sociálních sítích se Uzunovová třeba chlubí fotografiemi z návštěvy Donbasu, kde se setkala s ruskými vojáky. Ani tam nezavítala poprvé. Už například v roce 2018 dostala ocenění od zmiňované organizace Bojové bratrstvo za to, že byla součástí delegace, která z Donbasu „odvážela zraněné děti na ošetření do Ruska“.
Žaradat Agujevová
The Guardian pak identifikoval ještě jednu z žen. Tou je po pravici Putina sedící Žaradat Agujevová z Čečenska, tedy severokavkazského regionu, kterému vládne Ramzan Kadyrov. Právě na čečenského vůdce má mít rodina podle listu významné vazby.
Oběma synům Agujevové, z nichž nejméně jeden se měl objevovat po boku Kadyrovových tří dospívajících synů ve válečné zóně, čečenský vůdce v říjnu osobně poblahopřál. Podle zahraničních médií věnujících se kavkazské oblasti jsou oba bratři – Ismail a Rustam Agujevovovi – veliteli čečenského praporu a na Ukrajině se skutečně nacházejí.
Jak dále uvedla například Ukrajinska pravda, o prvním ze synů Rustamu Agujevovi hovořil Kadyrov několikrát jako „o svém bratrovi“ a na telegramovém účtu pravidelně sdílí „hrdinské činy“ druhého ze synů Agujevové Ismaila. To svědčí o výrazných vazbách mezi oběma rodinami.
Za setkání s Agujevovou ostatně Kadyrov Putinovi veřejně poděkoval. Na její adresu pak na telegramovém účtu severokavkazský vůdce napsal: „Je příkladem skutečné čečenské matky, která vychovala hodné syny a obránce vlasti, kterým by se měli všichni Čečenci rovnat.“
Další ženy
Mezi pozvanými „matkami“ byla i Julia Belechovová, šéfka výkonného výboru Všeruské lidové fronty v Moskevské oblasti. Založil ji v roce 2011 sám Putin a jde o koalici nacionalisticko-konzervativních organizací ve spojení s politickými stranami pod vedením Putinovy strany Jednotné Rusko. V červnu 2013 pak Putin stanul v čele Fronty jako její „vůdce“.
Přímo ze strany Jednotné Rusko pak společně s ruským prezidentem usedla k jednomu stolu i poslankyně Olga Belcevová. Tu média identifikují zároveň jako zástupkyni ředitele moskevského rekreačního a sportovního centra „Junost“ a členku rady zastupitelů obvodu Otradnoje.
U jednoho stolu společně s Putinem zasedla i „státní zaměstnankyně“ Anna Gerusovová. Podle britského listu Daily Mail má jít o manželku vojenského komisaře Rostovské oblasti.
Pozvání dostala i členka takzvané Občanské komory města Orechovo-Zujevo v Moskevské oblasti Marina Migunovová. Ta má podle zahraničních médií shromažďovat třeba i humanitární pomoc pro brance.
Z nejvýchodnější části Ruska se pak k setkání připojila Irina Tas-oolová, která pracuje jako úřednice na okresní správě příhraniční oblasti ruské republiky Tuva s Mongolskem.
„Je to klasický příklad, který má vytvořit zdání určitého zájmu, politické pozornosti. Má to snížit relevanci jakýchkoliv argumentů, které tvrdí, že to (osudy ruských vojáků – pozn. red.) Putina nezajímá. Tím setkáním Putin smývá jakoukoliv vinu, využívá při tom svého rétoricky velmi silného postavení. Zároveň si tím systematicky buduje kult osobnosti. On je řešitelem těchto krizových situací.“
Pavel Havlíček (Asociace pro mezinárodní otázky)
Vykonává tam funkci vedoucí odboru rodiny, mládeže a sportu. Její syn měl nastoupit k armádě v roce 2019 v rámci tříletého kontraktu. Proto, jak sama tvrdí, byl spolu s dalšími branci poslán do války na Ukrajině, kde měl být zhruba po měsíci zraněn. Tas-oolová přesto Putinovi nic nevyčítala, a naopak mu děkovala za péči pro syna.
A stejně jako ona nevyčítala nic prezidentovi ani poslední identifikovaná žena Nina Pšeničkinová. Ta pochází z východu Ukrajiny, konkrétně z Luhanské oblasti. Její syn měl podle Pšeničkinové bojovat na straně Ruské federace už od roku 2014, a to v řadách luhanských separatistů.
Reakce na sílící kritiku
Server The New Voice of Ukraine citoval zjištění serveru Meduza, který s pomocí „zdrojů blízkých Kremlu“ odhalil, že ve skutečnosti byli mobilizováni do bojů na Ukrajině pouze synové tří účastnic setkání. Kuchařky z Jakutska Mariny Bachilinovové (na fotografii s Putinem úplně vlevo), ženy v domácnosti z města Staryj Oskol v Bělgorodské oblasti Jeleny Aleksejevny a už zmiňované regionální šéfky Všeruské lidové fronty Julie Belechovové.
Putin přijel na kontrolu Kerčského mostu, podle ruských médií ho přejel v osobním voze
Číst článek
Podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky bylo jasné, že by se Putin nesetkal se skutečnými kritičkami války na Ukrajině a poměrů v ruské armádě. Podle něj jde pouze o snahu mírnit rostoucí napětí v ruské společnosti.
„Nemá opravdu smysl pochybovat, že byla scéna zinscenovaná. Jde o reakci na obrovskou vlnu kritiky z hlediska neposkytování zázemí zejména vojákům základní vojenské služby. Kvalitního vybavení se ale nedostává ani ‚kontraktnikum‘, tedy vojákům, kteří s armádou podepsali oficiální kontrakt. Tuto praktiku kritizovali vojenští blogeři, stejně jako představitelé ruské propagandistické mašinérie. Kritizují korupci v armádě a zfušovanou přípravu na celou válku, která se promítá do výkonu ruských vojáků,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz Havlíček.
Právě sílící kritika z vlastních řad mohla Putina podle odborníka k organizaci setkání vést. „Této situace využívají určité mocenské skupiny v Rusku, jako jsou jestřábi v okolí Jevgenije Prigožina a Ramzana Kadyrova, kteří se na tomto půdorysu (neúspěchu ve válce, pozn. red.) snaží stavět své mocenské a finanční zázemí. Chtějí benefitovat ze slabosti ruské armády,“ upozorňuje Havlíček.
Setkání s pečlivě vybranými ženami tak mělo být gestem, které umlčí kritiky a vezme vítr z plachet i možné konkurenci. „Je to klasický příklad, který má vytvořit zdání určitého zájmu, politické pozornosti. Má to snížit relevanci jakýchkoliv argumentů, které tvrdí, že to (osudy ruských vojáků – pozn. red.) Putina nezajímá. Tím setkáním Putin smývá jakoukoliv vinu, využívá při tom svého rétoricky velmi silného postavení. Zároveň si tím systematicky buduje kult osobnosti. On je řešitelem těchto krizových situací. Takže tady je to poměrně vypovídající,“ uzavírá odborník.
Pavel Havlíček
V září 2017 dokončil dvouleté studium mezinárodního magisterského programu Erasmus Mundus v oboru Russian, Central and East European Studies na University of Glasgow v kombinaci s Evropskými studii na Jagelonské univerzitě v polském Krakově. V roce 2013 se zúčastnil studijního programu Erasmus na University of Kent ve Velké Británii. V roce 2014 podnikl studijní stáž na Fakultu mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity v Rusku. Kromě toho absolvoval stáže v Evropském parlamentu, Ministerstvu zahraničí ČR či v Člověku v tísni, o. p. s. a Evropské nadaci pro demokracii (EED) v Bruselu. V květnu 2020 byl Pavel Havlíček na dva roky zvolen do funkce člena Správní rady Fóra občanské společnosti EU-Rusko. Od srpna 2020 je také koordinátorem výzkumu ruského týmu v rámci projektu MapInfluenCE.