Odborná společnost by měla předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Podobné pokusy ale v minulosti nefungovaly, upozorňuje psychiatr Tomáš Havelka v pořadu Interview Plus.
Terapeutický program s názvem Bez obav, který rodiče učí, jak pracovat s úzkostnými dětmi. Dětských psychiatrů a psychologů je totiž v Česku málo, pomoci dětem ale mohou i jejich rodiče, když ví jak.
Ročně si sáhne na život průměrně 1277 lidí včetně desítek dětí a dospívajících. Podle Linky bezpečí se toto číslo v poslední době zvyšuje. Proč se ale mladí lidé o sebevraždy pokoušejí?
„Ekonomicky, když bych k tomu přistupovala čistě racionálně, tak bych zarazila veškeré propustky, protože by se nám to nerentovalo," tvrdí ředitelka dětského zařízení Nikol Přibilová.
Dětem s duševními obtížemi se v Česku nedostává potřebné péče včas. Psychiatrická pracoviště jsou přeplněná a dětští psychiatři navíc upozorňují na podfinancování odvětví.
„Často si holky a kluci myslí, že jde jenom o to, jak se chová ten jeden spolužák. Jenže ono záleží i na tom, jak se chovají ostatní. Tato přihlížející většina hraje velikou roli,“ vysvětluje Downes.
„Byl to člověk lidsky vřelý, dovedl jednat s obrovskou empatií a laskavostí,“ vzpomíná na mezinárodně uznávaného psychologa Matějčka jeho dlouholetý spolupracovník, klinický psycholog Jaroslav Šturma.
„Už před pandemií upozorňovaly Linky bezpečí a další, že narůstá počet dětí, které se na ně obracejí. Také dětští psychiatři zjistili, že se zvyšuje poptávka,“ upozorňuje Miroslava Flemrová.
Nikotinové sáčky si bezděčně vkládají pod ret i jedenáctileté děti. Nikotinu je v nich ale násobně více než v cigaretách. Navíc na nich vzniká závislost.
Dětí, které služby školního psychologa, ale i speciálního pedagoga potřebují, je podle dat České školní inspekce rok od roku víc. Ministerstvo školství proto připravuje změnu.
Mimořádně nadané děti podle odborníků lze rozeznat tak, že mají bohatý slovník, jsou samostatná a mají výborné logické myšlení. Zároveň ale mohou mít problémy se soustředěním a zapomínat.
Dokumentární snímek Každá minuta života sleduje život čtyřletého chlapce, kterého rodiče vychovávají metodou zvanou kamevéda. Jejím cílem je vychovat úspěšného člověka už od narození aktivní výchovou.
Podle Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice, je personální situace ve zdravotnictví neudržitelná. Problém vidí i v nedostatečném ohodnocení lékařů lůžkové péče.
Psychiatrická oddělení českých nemocnic se podle zprávy zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové rozcházejí v přístupu k názorům dětských pacientů. Šimůnková proto doporučila práva dětí posílit.
Server iROZHLAS.cz oslovil MMA zápasníka Jiřího Procházku a dětského psychologa Václava Mertina s otázkou, jaký vliv má sledování zápasů tohoto bojového sportu na děti.
„Tlak rodičů a jejich rozhořčení zčásti chápu. Čekala bych ale spíše snahu zjistit, co se dělo s mým dítětem, než že o tom někdo točil,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Barbora Boháčková.