„Obecně po pandemii koronaviru zmizelo z gastronomie 75 tisíc lidí. Navíc dostat zaměstnance v dnešní době na hory je o to větší problém, musíte jim zajistit ubytování,“ vypráví Stráský.
Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub? A kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? I na to odpovídá gastrocestopis, o který tento týden hrajeme v pravidelné knižní soutěži.
Ve francouzském kandidátovi na Oscara je jídlo smyslnou radostí, protože je v něm uložena péče, láska a um s vědomím, že ji někdo dokáže svými pěstovanými smysly docenit.
Svou misi v čele fondu vidí ředitel Vičar hlavně ve snaze dostat více moravských vín do restaurací. Přiblížit bychom se měli Rakousku a Německu, kde je pro podniky čest nabízet k jídlu lokální vína.
Populárními pokrmy jsou štýrská míchaná vejce, smažené kuře, Gröstl, což je nakrájené hovězí nebo vepřové maso restovaná na pánvi s cibulí a houbami na přepuštěném másle, které se podává s bramborem.
„V čase, kdy stát apeluje na důchodce, aby si utahovali opasky, tak chce uskutečnit tento marnivý výdaj, který pomůže spíše jen velmi dobře situovaným restauracím navýšit ziskovost.“
O pochoutky s podivným názvem v oblasti Krušnohoří není nouze. Pochutnat si můžete na brambrdlech, prdelačce nebo například na ropuše v díře. Jídel s možná až kontroverzním názvem je ale více.
„Zdaleka nepůjde jen o restaurace v Praze, cílem projektu je právě přilákat bohatší zahraniční turisty do regionů,“ tvrdí ministerstvo pro místní rozvoj.
„Velká část z toho, co se říká o jídle, je přinejmenším zavádějící, přinejhorším se pak jedná přímo o lži, které jsou často zdraví nebezpečné,“ píše ve své knize oceňovaný britský vědec Tim Spector.
„Vždy, když se tu zastavím, pozoruji, jak se v tomhle úsporném prostoru mísí klidní domácí s uspěchanými turisty. Vtipné mi na tom přijde to, že by to mělo být přesně naopak,“ říká místní prodavač.
Vítězstvím peruánské restaurace skončila dominance kodaňských restaurací Noma a Geranium, jež se umístily v čele hodnocení v posledních letech. Letošní vítěz však v hodnocení není žádným nováčkem.
Stánky s občerstvením, bistra, kavárny a restaurace, těm všem stále chybí zaměstnanci. Podle Asociace malých a středních podniků jich je až o 20 procent méně než před čtyřmi lety.
Měla jsem pocit, že musím začít jednoduchým tématem. Položit dotaz, jak uvařit cibulačku, když nemám cibuli, mi připadalo fér. Čekala jsem odpověď, že to nejde, že je to nesmysl. Ale zmýlila se.
Viceprezident Asociace hotelů a restaurací Jiří Král vidí problém v širších souvislostech. „Je to asi obrázek celé společnosti. Lidem se všeobecně nechce tolik pracovat,“ komentuje.
„Je to dávný židovský pokrm, který vznikl tady u nás, v Lublinu. A rychle získal na oblibě. Nejen díky tomu, že dobře chutná, ale že je taky levný,” popisuje pekařka Marta.
Nizozemskou gastronomii označuje Dagmar Heřtová jako pestrou, kreativní a sezónní. Ze svého výletu do Amsterdamu přivezla recept na smažený sýr kaassoufflé.
Za rok zachránili 18 tisíc porcí jídel, denně to činí 66 obědů. A předali je charitám. „To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši,“ říká manažerka projektu Zachraň oběd.
Vítejte v Maastrichtu U starého pštrosa, kde jsem si užila báječného prostředí, jídla i pití. Restaurace je situovaná na náměstí Vrijthof a dům, ve kterém se nachází, tady stojí už od středověku.
Současné gastronomické trendy jsou ve skutečnosti desítky let staré. Řada „super potravin“, vycházejí z chatrčí a různých podivných míst, píše Dagmar Heřtová
Historie citrónového krému se sladko-kyselou výraznou chutí sahá do Anglie, i když evokuje spíše vznik kdesi v Karibiku nebo ve Středomoří. A jeho příprava je velmi jednoduchá.