Írán začal obohacovat uran na 60 procent ve druhém komplexu. Podle Teheránu pro mírové účely
Írán v podzemním jaderném provozu Fordo zahájil produkci uranu obohaceného na 60 procent. Informovala o tom v úterý státní média, podle kterých je krok odpovědí na rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Agentura požaduje větší spolupráci ze strany Teheránu.
Írán již obohacuje uran na 60 procent v podzemním komplexu u města Natanz. K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent.
Odborníci však v posledních měsících varovali, že Írán má nyní dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo pro nejméně jednu jadernou bombu. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům.
Írán pokračuje v tvrdých zásazích proti ‚hlavním aktérům nepokojů‘. Soud uložil už druhý trest smrti
Číst článek
„Írán v dopise informoval MAAE, že začal obohacovat uran na 60 procent v lokalitě Fordo,“ uvedla íránská agentura ISNA s tím, že jde o „silnou reakci“ na poslední rezoluci agentury.
MAAE v úterý potvrdila, že Írán začal vyrábět vysoce obohacený uran, až na 60 procent a že k tomu využívá stávající dvě kaskády odstředivek typu IR-6 v zařízení Fordo. Kromě toho jaderná agentura uvedla, že se země chystá dále rozšiřovat obohacování ve Fordo a Natanzu.
Agentura také oznámila, že se chystá zvýšit frekvenci a intenzitu svých ověřovacích aktivit ve Fordu. Dále uvedla, že Írán chystá výrazně navýšit produkci nízko obohaceného uranu, a to až na pět nebo dvacet procent ve Fordu instalací dalších čtrnácti kaskád pokročilých centrifug IR-6.
Teherán podle MAAE také pokračuje v rozvíjení obohacovacích činností v podzemním zařízení v Natanzu, kde se nyní chystá postavit druhou výrobní budovu schopnou pojmout přes sto kaskád centrifug.
Postoj evropských zemí
Británie, Francie a Německo plány Íránu rozšířit obohacování uranu v jeho dvou zařízeních společně odsoudily. „Krok Íránu je výzvou vůči globálnímu systému nešíření (jaderných zbraní),“ uvedla trojice zemí ve společném prohlášení.
Krok podle nich nemá žádné hodnověrné civilní opodstatnění, nese však s sebou významná rizika související s šířením jaderných zbraní. „Budeme se společně s mezinárodními partnery nadále radit o tom, jak nejlépe reagovat na pokračující jadernou eskalaci Íránu,“ dodala trojice evropských mocností.
Rada guvernérů MAAE před několika dny schválila rezoluci, ve které Írán vyzývá k větší spolupráci s tímto dozorčím orgánem OSN. Írán by měl podle dokumentu vysvětlit přítomnost stop uranu na pracovištích, kde se neměl nacházet.
Íránské ministerstvo zahraničí v pondělí rezoluci odmítlo jako „politicky motivovanou“.
40 let slibů a nadějí. Íránci žijí s pocitem, že není co ztratit, míní po týdnech protestů expertka
Číst článek
Teherán bude podle médií rovněž stavět novou sadu centrifug v zařízení Fordo a v podzemním komplexu u města Natanz. MAAE již v červnu uvedla, že Teherán dále stupňuje obohacování uranu a připravuje se na používání pokročilých odstředivek typu IR-6 v podzemním jaderném zařízení Fordo.
Írán ve většině jaderných provozů obohacuje uran na 20 procent, ale už tím porušuje mezinárodní dohodu o svém jaderném programu, která mu umožňuje obohacovat jenom do 3,67 procenta.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.
