„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
„Změna klimatu neznamená jenom, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Akademie věd.
Studenti na univerzitách v Česku od středy začínají stávkovat za klima. Požadují klimatický zákon, který zaručí kontinuitu české klimatické politiky. Stávka potrvá do pátku.
„Nechceme dál apelovat na vládu a prosit ji, aby nám ukázala, kde zavře uhelnou elektrárnu. Chceme širší systémové změny,“ popisuje zástupce hnutí Univerzity za klima Jan Voves.
Vědci různých specializací mají za úkol monitorovat recenzované studie, které se klimatem zabývají. Na jejich základě pak sestavují takzvané hodnotící zprávy.
„V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy,“ konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus.
Jedním z velkých úkolů lidstva je pochopit, že růst do nekonečna není možný, říká profesor Dag Hessen, který se na Univerzitě v Oslu zaměřuje na koloběh uhlíku.
Afrika je jako kontinent nejvíce ovlivněná klimatickou změnou. Na kontinent těžce dopadají opakovaná sucha, vychýlení přirozeného cyklu mezi obdobími dešťů a sucha nebo rostoucí teploty.
Mají se české uhelné společnosti bát trestních oznámení v souvislosti s úmrtími vlivem změny klimatu? Přečtěte si či poslechněte rozhovor Českého rozhlasu s právničkou Eliškou Beranovou.
Studie popisuje jako tři hlavní české fosilní korporace zodpovědné za významný podíl českých skleníkových plynů elektrárenské a teplárenské společnosti spalující hnědé uhlí.
S tím, jak se otepluje planeta a led v polárních oblastech taje, přicházejí pro bezpečnost NATO nové výzvy. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz je popisuje kanadská profesorka Anessa Kimballová.
Chránit klima a obecně životní prostředí patří k nebezpečným činnostem. Třetinu obětí z téměř dvou tisíc tvoří domorodé obyvatelstvo. Nejnebezpečnější jsou země Latinské Ameriky.
Světové ragby se připojilo ke sportovním organizacím, které se zavázaly, že budou chránit klima. Právě rozehrané mistrovství světa má přitom mezi významnými sponzory ropnou společnost.
Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu.
„Jedinou zemí, které se nechtělo účastnit výročního fóra pro ekonomiku a životní prostředí, bylo Rusko. Důvod je neuvěřitelný, nelíbil se pojem environmentální bezpečnost,“ říká Michael Carpenter.
V pátek bude slunečno s maximálními teplotami mezi 23 až 27 stupni Celsia, na západě Čech ale bude opět chladněji. Odpoledne a večer bude od západu přibývat oblačnost.
V průměru se tloušťka ledu všech ledovců zmenšila asi o dva metry, někde zmizely i tři metry ledu. Některé ledovcové jazyky se rozpadly a menší ledovce zcela zmizely.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
„Celá evropská konstrukce boje za klima je postavená na tom, že ten cíl je nedosažitelný, pakliže k tomu nepřispěje svojí mírou úplně každý,“ říká poradce prezidenta Mika
Podle sociálního a environmentálního psychologa Jana Krajhanzla nemá příliš smysl strašit klimatickou změnou a jejími následky, protože tím většinou jen přesvědčujeme přesvědčené.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že čin hnutí Letzte Generation je zavrženíhodné a že poškozuje podporu, o kterou klimatičtí aktivisté usilují.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.