Erdogan může chtít mírovou dohodu s Kurdy, aby se opět stal prezidentem, míní politoložka Tungul
Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co se skutečně dohodlo. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.
Otázkou ale je, zda právě to není součástí dohody, která by ovšem vyžadovala ústavní změny. „Öcalan mluví o tom, že by měl vzniknout stát, který bude Turků i Kurdů. Potom by PKK dosáhla svého,“ upozorňuje politoložka z Katedry politologie a společenských věd Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle agentury Reuters by kurdští bojovníci měli začít skládat zbraně během léta, Tungul nicméně podotýká, že PKK primárně působí mimo území Turecka, zejména v Iráku a v Sýrii.
Evropská unie i USA považují PKK za teroristickou organizaci, ta navíc i s ohledem na svou marxisticko-leninistickou orientaci nemá ani podporu všech Kurdů, kteří bývají věřící.
„Reakce v kurdských oblastech byly především ve znamení úlevy, že by skončil konflikt i praxe odvolávání starostů za kurdskou stranu DEM,“ popisuje.
Spekuluje se také o Öcalanově propuštění, které loni připustil předseda vládní ultranacionalistické strany MHP, která mírový proces dlouho blokovala. Za vším přitom mohla být iniciativa prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ale chtěl zůstat v pozadí.
„Je ale velké riziko, že velká část turecké společnosti bude proti. Ten konflikt si vyžádal na 50 tisíc životů, většinou kurdských, ale zasahoval velká turecká města, došlo k útokům v Istanbulu i Ankaře,“ připomíná odbornice na Turecko.
Erdoganovy ambice
Případná změna ústavy by podle Tungul mohla souviset s Erdoganovou snahou znovu kandidovat na prezidenta.
23:56
Bez loajální armády nevytvoří Erdogan v Turecku plně represivní diktaturu, popisuje politolog
Číst článek
„Pokud by změna byla přímo spojena sjeho přáním pokračovat v politice, bylo by to komplikované. Když to ale bude prezentovat ve smyslu ukončení teroru a konfliktu s Kurdy a sám sebe jako mírotvůrce, mohl by získat dostatečnou podporu,“ míní.
K ústavní většině Erdogan potřebuje podporu nejen všech kurdských poslanců, ale i několika opozičních. Hrozí také, že může přijít o nacionalisty z vlastní vládní koalice. „Je to velmi rizikové, proto zůstává více v pozadí. V tuto chvíli ale nevidí jinou cestu, jak získat možnost znovu kandidovat,“ doplňuje.
Pokud PKK skutečně složí zbraně, půjde podle politoložky o zcela nevídanou akci v kontextu Blízkého východu, zejména pokud by k tomu došlo bez zapojení mezinárodních organizací, jako je OSN.
„Když se Turecko stane demokracií, přijme demokratickou ústavu a bude opravdu naplňovat základní rysy vlády práva a liberální demokracie, potom budu moci říct, že reálně došlo ke zlepšení té situace a ke snížení obrovské polarizace a fragmentace turecké společnosti,“ konstatuje Tungul.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
