Prošel prověrkami, nemohl rozhodovat jinak a už si to odpracoval. Hlavy soudů se postavily za Fremra
Robert Fremr se rozhodl, vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nakonec nezasedne. Důvodem pro rozhodnutí byl podle něj soustavný tlak, kterému byl vystavený, kvůli jeho předlistopadovému působení. Jak vyplývá z ankety serveru iROZHLAS.cz, která probíhala ještě před Fremrovým rozhodnutím, špičky českých soudů, ale i žalobců za Fremrem přesto stojí.
Soudce Robert Fremr se v pondělí rozhodl, že se nebude ucházet o post ústavního soudce. Jak vysvětlil, nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně svého předlistopadového působení v justici a nechce tím ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.
4:22
Kauza kolem Fremra otevřela otázku vyrovnání se s předlistopadovou minulostí. Řekl ústavní právník
Číst článek
Rozhodl se tak údajně sám i navzdory tomu, že ho na tuto funkci navrhl prezident Petr Pavel a následně ho schválil také Senát. Byl to ale nakonec právě prezident, který jmenování Fremra odložil, protože chtěl prověřit informace historiků o jeho rozhodování v trestních kauzách před rokem 1989. Fremr nakonec připustil, že by část z více než tisíce svých předlistopadových rozhodnutí plně z dnešní perspektivy vysvětlit nedokázal.
Server iROZHLAS.cz ještě před definitivním Fremrovým rozhodnutím se o post ústavního soudce neucházet oslovil předsedy všech krajských soudů, vrchních soudů i nejvyššího soudu a obou vrchních státních zastupitelství. A zeptal se jich, zda bylo předlistopadové působení soudce natolik závažné, aby ho diskvalifikovalo z působení na Ústavním soudu.
Morálně bez výhrad?
Z dvanácti oslovených institucí jich na zaslanou otázku odpovědělo do vydání článku šest. Část z předsedů soudů se omluvila z důvodu dovolených. Ti, kteří svou odpověď zaslali, se ale shodují v jednom: míní, že prezident Pavel měl Roberta Fremra ústavním soudcem jmenovat.
8:33
Po Fremrovi už ústavní soudce v této věkové skupině hledat nebudeme, říká poradce prezidenta Kysela
Číst článek
Nejvyšší soud se odkázal na zveřejněné obsáhlé prohlášení svého předsedy Petra Angyalossyho, který uvedl, že diskuse ohledně Fremrovy soudcovské minulosti nevystihuje podstatu věci – tedy to, zda mohl soudce rozhodnout vůbec jinak.
„Zda soudce, rozhodující o trestném činu opuštění republiky, mohl rozhodnout zprošťujícím rozsudkem a odůvodnit takové rozhodnutí odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který pro tehdejší Československou socialistickou republiku vstoupil v platnost dne 23. 3. 1976. Takovou možnost soudce za stavu tehdejšího zákonodárství neměl,“ upozorňuje Anagyalossy.
A dodává, že soudce by selhal v případě, že by obviněného odsoudil za skutek, který „je posouzen jako trestný čin, ačkoli nevykazuje jeho zákonné znaky“, což by určilo řízení, v němž se rozhodnutí soudců přezkoumávala. „Ve věcech, v nichž byli emigranti před listopadem 1989 odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky, se o taková pochybení soudců evidentně nejednalo,“ vyvozuje závěrem.
K podobnému závěru došel i předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka, který uvedl, že soudce Fremr postupoval zcela v souladu s tehdy platnými zákony a neměl tedy jinou možnost, jak se odsuzujícímu rozsudku vyhnout. Jedině tak, že by se vzdal své funkce.
„Soudci se v devadesátých letech podrobili prověrkám, a pokud splňovali stanovená kritéria, mohli v justici působit i nadále, v opačném případě byli nuceni justici opustit. Posuzovat po třiceti letech od těchto ‚prověrek‘ způsobilost soudce stát se soudcem Ústavního soudu (navíc u soudce jediného!) mi nepřipadá korektní,“ napsal s tím, že by Robert Fremr ústavním soudcem být jmenován měl už pro své „nabyté zkušenosti v mezinárodních justičních orgánech“ a „s přihlédnutím k jeho vysokému morálnímu kreditu“.
Porevoluční prověrky
Na prověrky soudců se odkazuje v odpovědi třeba i předsedkyně krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.
Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Nedokázal eliminovat nedůvěru společnosti
Číst článek
„Všichni soudci, kteří soudili před rokem 1989, tedy i JUDr. Robert Fremr, byli po roce 1991 podrobeni přezkumu své minulosti, a to včetně jejich soudcovského rozhodování. Pokud by vyplavalo na povrch excesivní rozhodování v období 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 (od únorového převratu až do sametové revoluce), byl by to i důvod pro odvolání z funkce. To se v případě JUDr. Fremra nestalo,“ vysvětluje s tím, že stejně tak byl do funkce ustaven bez problémů i po roce 1992.
„Přezkum minulosti byl činěn i s vědomím toho, že trestní soudci soudili do roku 1989 i trestné činy tehdy platné, to je i opuštění republiky,“ upozorňuje Ceplová a dodává, že po revoluci je další třicetiletá kariéra Roberta Fremra úctyhodná. „Byl by zjevně přínosem pro Ústavní soud,“ konstatuje závěrem.
Také předsedkyně krajského soudu v Českých Budějovicích Maritna Flanderová uvedla, že ji připadá nefér po více než třiceti letech v demokratické justici a všech prověrkách označit soudce Fremra za osobu pro Ústavní soud nevhodnou.
„Zejména se mně nelíbí způsob, jakým se tak děje. Otázka pro právní historiky se stala soudem nad JUDr. Fremrem. Zásadně nesouhlasím s názorem, že u ‚obyčejného‘ soudce údajný nedostatek morální integrity nevadí, ale u ústavního soudce ano. Každý soudce, i na tom nejzákladnějším stupni (okresním soudu), ovlivňuje svým rozhodováním životy a osudy lidí. Každý soudce musí být proto stejně bezúhonný a neovlivnitelný. Pokud JUDr. Fremr nebyl vysvlečen z taláru v roce 1991, měl by být nyní posuzován podle toho, co udělal pro naši novou republiku, a že toho nebylo rozhodně málo,“ podotýká Flanderová.
Předsedkyně krajského soudu v Plzni se pak odmítla k tématu vyjádřit s tím, že k němu nezaujímá žádné stanovisko. „Danou otázku je oprávněn zodpovídat pouze prezident České republiky, kterému je dle čl. 62 písm. e) Ústavy ČR dána kompetence jmenovat soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,“ napsala v krátkém vyjádření mluvčí soudu Jana Rubášová.
Neposuzovat dnešní optikou
Server iROZHLAS.cz oslovil se stejným dotazem také obě vrchní státní zastupitelství. Zatímco to pražské, pod vedením Lenky Bradáčové, ponechalo dotaz bez komentáře, z olomouckého vrchního státního zastupitelství odpověď přišla.
‚Prověření integrity soudce je zcela legitimní.‘ Fremr uvítal odklad svého jmenování, zvažuje i rezignaci
Číst článek
Náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, který po náhlé rezignaci Radima Daňhela olomoucké žalobce vede, řekl, že se plně ztotožňuje s vyjádřením předsedy Nejvyššího soudu.
„Za nepřípadné považuji výhrady proti rozhodování JUDr. Roberta Fremra (a ostatně i dalších soudců) ve věcech trestného činu opuštění republiky. Podle mého názoru není možné na právní sílu mezinárodních smluv nahlížet optikou dnešní Ústavy, dřívější výkon soudnictví je třeba posuzovat podle tehdejšího právního řádu,“ upozorňuje.
Zároveň dodává, že v konkrétním případě Alexandra Ereta se nedomnívá, že by z dosud známých informací vyplynulo, že by se soudce Fremr zpronevěřil zásadám, které je třeba na výkon funkce soudce klást.
„V kontextu celé veřejné diskuse pak také nelze ani odhlédnout od jeho více než třicetiletého výkonu funkce soudce po roce 1989, k němuž z morálního pohledu není žádných výhrad a který je z odborného hlediska excelentní,“ shoduje se s předsedy soudů.
Jak ale upozorňuje, respektuje nakonec rozhodnutí prezidenta a Senátu, kteří jsou těmi, kdo by měli do procesu jmenování mluvit.
Kauza Fremr
Pochyby ohledně Fremrovy soudcovské minulosti spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v minulém týdnu. Na základě archivních spisů totiž oznámil, že Fremr odsoudil mezi lety 1983–85 za emigraci na Západ 172 lidí. Tehdy bylo opuštění republiky chápáno, jako trestný čin. Všichni takto odsouzení byli po sametové revoluci rehabilitováni.
Kordová Marvanová: Dnes už by Senát Fremra na Ústavní soud neschválil, zamlčel nám informace
Číst článek
Media ale probírala i další z případů, kterými se Fremr zabýval. Šlo o jeho rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. V rámci ní byla trojice mladíků obžalována z více než stovky trestných činů poté, co měli údajně v noci z 30. na 31. května 1987 povalit na tři desítky pomníků na čestném pohřebišti sovětských a bulharských vojáků.
Doznání ale měla být vynucená a sám Fremr, který se na kauze jako soudce podílel, připustil, že případ zmanipulovala tajná policie StB. Zároveň ale odmítl, že by byl prorežimním soudcem, o manipulacích se údajně dozvěděl teprve nedávno ze zmíněných svazků.
Soudce Robert Fremr měl být novým členem Ústavního soudu, který aktuálně prochází rozsáhlou personální obměnou, protože řadě soudců končí mandát. Aktuálně je kvůli Fremrovu rozhodnutí neucházet se o nominaci obsazeno 14 z 15 postů. Náhradník za něj by mohl vzejít podle šéfa prezidentova poradního panelu Jana Kysely během září.
Robert Fremr patří v českém prostředí k nejzkušenějším trestním soudcům. Kariéru začal v roce 1982, později byl ale i místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a byl i členem Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Od roku 2021 působí jako místopředseda Vrchního soudu v Praze.
