Pokud Rusko pálí ze svého území, Ukrajina má právo zaútočit. Omezení zbraní je nelogické, míní Macko
Jens Stoltenberg bude po deseti letech končit jako Generální tajemník NATO. Před svým odchodem se ale pokouší uvolnit pravidla ohledně užívání západních zbraní při válce na Ukrajině. Ty může Ukrajina používat pouze k obraně na vlastním území. „Restrikce jsou nelogické. Ukrajina má právo se bránit a může působit na jakékoliv vojenské cíle,“ řekl bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO Pavel Macko v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Prezident Pavel udělí řád Tomáše Garrigua Masaryka třetí třídy končícímu generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi. Ten by měl, jak jsme slyšeli, skončit na podzim. Jak hodnotíte Stoltenbergovo desetileté působení?
Z pohledu Stoltenberga jako státníka a osobnosti to bylo mimořádně úspěšné.
Poslechněte si celý rozhovor s bývalým nejvyšším zástupcem Slovenska ve strukturách Severoatlantické aliance Pavlem Mackem
Stoltenberg při svém působení prošel celou sérií krizí. Začalo to anexí Krymu, po které došlo k tomu, že se vytvořil akční plán připravenosti čili Readiness Action Plan (RAP). Poté NATO vytvořilo agendu tzv. stupňovaných plánů odezvy, mezitím přišla pandemická krize a následně plnoformátová invaze Ruska na Ukrajině.
Skutečně asi v historii nemáme takového generálního tajemníka, který by alianci šéfoval deset let v tak exponované době a podařilo se mu spojence vždy sjednotit a přesvědčit je i na úrovni nejvyššího vedení k jednoznačné reakci a signálu směrem k světu, agresorovi, ale i k oběti agrese – Ukrajině.
Jedním z hlavních důvodů, proč se ministři zahraničních věcí zemí NATO v Praze scházejí, je, aby připravili příští summit aliance, který bude v červenci ve Washingtonu. Z vaší zkušenosti, co se při takových schůzkách ministrů dojednává?
Na summitech se finalizuje závěrečná agenda a zpravidla přinášejí i některé zásadní rozhodnutí v alianci na úrovni ministrů zahraničních věcí, tedy Severoatlantické radě.
Na druhé nejvyšší úrovni se dolaďuje samotná agenda a hlavně obsah programu. To znamená, že pokud jsou ještě nějaké rozpory v postojích mezi členskými krajinami, tak toto je právě prostor k tomu, aby se doladily.
Jak se chystá ‚ministriáda‘ NATO v Praze? Jako malá olympiáda, říká diplomatka, která má akci na povel
Číst článek
Za normálních okolností by byl takový summit k 75. výročí skoro slavnostního charakteru. Mimo to, že to bude slavnost, se ale očekává ubezpečení spojenců ve vztahu k vnějšímu světu, že si NATO prosadí svoje agendy, že proběhne modernizace a Severoatlantické aliance a určitě se bude diskutovat téma podpory Ukrajiny.
Hrozba eskalace
Generální tajemník Stoltenberg před pár dny řekl, že by Severoatlantická aliance měla zvážit, jestli Ukrajině dál bránit v tom, aby zbraně dodané ze západu při svojí obraně používala také na ruském území. Je to tak, že když něco takového prohlásí generální tajemník, tak už se na to pravděpodobně dívá většina aliančních zemí?
Ne úplně. V tomto případě státy uplatňují svou svrchovanost a individuální přístup.
Z hlediska mezinárodního práva jsou tyto restrikce, nechci říct nesmyslné, ale nelogické, protože Ukrajina má právo se bránit a může působit na jakékoliv vojenské cíle Ruska jako agresora. Mezinárodní právo nerozlišuje, jestli je to na domácím území nebo jestli to bude v Rusku. Zkrátka pokud Rusové vedou palbu z nějaké pozice na svém území, je pro Ukrajince legitimní na takové místo zaútočit.
Státy ale stanovily tato omezení. A Stoltenberg se v tomto případě snaží přesvědčit klíčové spojenci, aby to povolili. Bohužel jsou Spojené státy v této otázce zatím velmi restriktivní, týká se to ale i dalších zemích jako je Itálie, rezervovaný postoj má i (německý) kancléř Scholz a Španělsko.
Realita je ale taková, že z hlediska mezinárodního práva by to mělo být Ukrajině povoleno, neboť de facto dostává pomoc, ale ta pomoc je omezená a Ukrajina se nemůže efektivně bránit.
Ukrajina dostane díky české iniciativě munici za 40 miliard. Přispělo 15 zemí, řekl Fiala
Číst článek
Chápu váš argument. Na druhé straně, nejsou odůvodněné obavy některých spojenců, že kdyby Ukrajina začala ve velkém používat západní zbraně na ruském území, tak by to mohlo způsobit eskalaci?
Toto je primárně obava těch států, které jsou zdrženlivé. Rusko od začátku velmi účinně zastrašuje okolní svět včetně Severoatlantické aliance a snaží se je odradit od jakékoliv pomoci Ukrajině.
Mezinárodní právo hovoří jednoznačně. My jsme oprávněni a povinni poskytnout pomoc Ukrajině. Ukrajina má právo se bránit a jakékoliv poskytnutí zbraní Ukrajině a jejich použití z nás nedělá účastníka konfliktu. Samozřejmě ale Rusko může eskalací hrozit.
Je ale nutné říct, že jakákoliv eskalace nebo agrese je rozhodnutím Ruska. To znamená, že pokud by se Rusko v budoucnosti poté, co by překonalo Ukrajinu, rozhodlo opět eskalovat situaci a znovu se spoléhalo na to, že Západ nepoužije všechny síly a prostředky v případě ochrany vlastních spojenců, tak to je přesně cesta, kterou by se Rusko chtělo vydat a kterou bychom neměli jít.
Zde je nutné přijmout jednoznačný závěr, a sice že jakákoliv eskalace ze strany Ruska přijde pouze na základě jeho rozhodnutí.
