Ekonom: Španělsko může potíže ustát bez pomoci záchranných fondů
Dluhová krize v eurozóně se na nějakou dobu odmlčela a někteří evropští politici proto prohlašovali, že její nejhorší fáze už je překonaná. Teď se ale zdá, že by na země s jednotnou měnou mohla opět velmi tvrdě udeřit. Do ohrožení se začíná dostávat hlavně Španělsko. Úroky z jeho dluhopisů jsou na několikaměsíčních maximech.
Odborníci vidí příčiny španělských potíží ve vysoké nezaměstnanosti a nelehké situaci bank, které by potřebovaly doplnit kapitál. Španělská ekonomika by se navíc po realitní bublině měla přeorientovat na produktivnější sektory, což ovšem nejde bez výkonnějšího a flexibilnějšího trh práce, říká hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš rozebíral příčiny španělských potíží
„Španělsko má velkou výhodu v tom, že mělo poměrně dobrou startovací pozici co se týká bilance veřejných rozpočtů. Patřilo k zemím s nejnižším veřejným dluhem a v tuhle chvíli pořád patří k zemím, které podle mého názoru mohou ty potíže ustát samy a mohou reformy realizovat bez pomoci záchranných fondů. Pokud by nakonec záchranné fondy Španělsko potřebovalo, tak si myslím, že to bude spíše vinou chyb politiků v Madridu, v Bruselu anebo ve Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka,“ uvažuje.
Hrozí především ta varianta, pokračuje Bureš, kdy budou Evropská komise a Evropská unie tlačit Španělsko k příliš razantním a rychlým škrtům, které povedou k deflaci a zabrání španělským politikům soustředit se na klíčové reformy na trhu práce. Letos mají Španělé například snížit deficit rozpočtu z 8,5 procenta na 5,3 desetiny procenta.
Ani při takto špatném vývoji situace by ale Španělsko nejspíš nepotřebovalo pomoc ze záchranných fondů v takové míře jako Irsko, Řecko nebo Portugalsko. „Pravděpodobně by Španělsko jako takové zůstalo pořád přítomno na kapitálových trzích, pouze by si potřebovalo půjčit na doplnění kapitálu například do bankovního sektoru,“ dodává Bureš.
Brusel by měl podle něj více rozlišovat, komu úsporná opatření ukládá. U ekonomicky disciplinovaných vlád zemí jako Španělsko nebo Irsko lze zvolit pomalejší cestu státních škrtů a více se soustředit na podstatu krize, myslí si Bureš.
„V ostatních případech, například v řeckém případě, kde skutečně Řecko lze považovat za určitého rozpočtového uličníka, tak si myslím, že tvrdost škrtů ve státní kase je naprosto na místě,“ uzavírá.
