Nevidím důvod zavádět novou sektorovou daň, přiznává poslanec Skopeček
Vysoké ceny energií oživily mezi politiky a ekonomy úvahy o zavedení daně na energetické firmy, které na zdražení nejvíce vydělávají. S návrhem přišli Piráti. „Pomoc občanům s drahými energiemi bude letos stát 70 miliard. Zodpovědný stát by ale neměl zemi víc zadlužovat,“ říká pro Český rozhlas Plus poslanec Jakub Michálek (Piráti). ODS je k návrhu rezervovaná.
„Přineslo by to zneklidnění pro potenciální investory nejen v oblasti energetiky,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Vysoké ceny energií oživily mezi politiky a ekonomy úvahy o zavedení daně na energetické firmy, které na zdražení nejvíce vydělávají. Debatují místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a poslanec Jakub Michálek (Piráti)
„Efekt mimořádné sektorové daně, což by bylo získání 10-20 miliard, by neměl takový přínos, jako náklady za to, že bychom zejména zahraniční investory zneklidnili. A sice v tom, že Česko nemá stabilní daňové prostředí, takže když sem přijdou, nemohou čekat, jestli nebude zavedena nějaká další mimořádná daň,“ upozorňuje Skopeček.
Michálek dodává, že Česko má řadu daní sektorového typu – a kvůli válce na Ukrajině není v Evropě stabilní prostředí nikde.
„Řada států, včetně těch nejkonzervativnějších, které mají svůj demokratický charakter založený na tom, že jsou oblastí velké stability – například Velká Británie – zavádí nějaký druh solidárního příspěvku,“ uvádí Michálek.
„Ne celého sektoru, ale tam, kde jsou marže opravdu rekordní. Tam, kde vzrostly třeba na desetinásobek jen proto, že je válka a máme vysoké ceny. Tam by měli být solidární a nějakou část odvést do státního rozpočtu a z toho by se měla platit pomoc občanům s drahými energiemi,“ naznačuje poslanec Pirátů.
Prominutí DPH u elektřiny a plynu bylo podle ministerstva nezákonné. Stálo 5,4 miliardy korun
Číst článek
Británie si to nastavila tak, že motivuje investory, aby reinvestovali vysoké zisky do britské ekonomiky, reaguje Skopeček.
„Ve chvíli, kdyby to neudělali, pak teprve budou zatížení dodatečnou daní. Jde o spíš motivační efekt směrem k investicím. Takové Maďarsko také zavedlo sektorovou daň, ale je potřeba si uvědomit, že mělo extrémně nízkou daň z příjmu právnických osob. To, že máme vysoké zisky a vysoké ceny, nikoho z nás netěší. Nicméně stát na tom získává dodatečné zdroje do státního rozpočtu. Takže nevidím důvod zavádět novou sektorovou daň ve chvíli, kdy jsme toho na výdajové straně rozpočtu příliš neudělali,“ konstatuje poslanec ODS.
Komplexnější problém
Růst cen energií i zisků v energetickém sektoru nelze podle Skopečka svádět na válku na Ukrajině. Připouští, že konflikt problém prohloubil, nicméně ceny energií podle něj rostly dávno před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
„Jsou důsledkem toho, co se děje v energetické politice a zelené politice unie v posledních letech, kdy je zakázáno investovat do čehokoliv, co má adjektivum fosilní, a jsou podporovány pouze tzv. obnovitelné zdroje. Ty jsou ale jednak nestabilní, extrémně drahé a bez přímé dotace ze strany státu nebo spotřebitele nejsou konkurenceschopné,“ popisuje Skopeček.
„Místo toho, abychom se začali bavit o příčinách, proč jsou dneska vysoké ceny energií, a přehodnotili iracionální zelenou politiku, chceme zavést další státní intervenci. Ta má řešit ale jen špatnou předchozí politiku,“ říká Skopeček.
Růst cen energie je podle Michálka komplexnější problém. Souvisí podle něj s obnovou ekonomiky po covidu i s tím, že Putin pravděpodobně dlouho plánoval válku a navýšení si zisků.
„Je důležité, abychom pokračovali nějakým způsobem v boji proti globálnímu oteplování, protože jinak se tady uvaříme, budeme mít povodně atd. Chápu, že některé kroky, jako třeba v Německu, tedy zavírání jaderných elektráren, tak nad tím taky kroutím hlavou. Ale neházejme všechny problémy do jednoho pytle,“ vyzývá Michálek.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
