Němci skončí s výrobou elektřiny z hnědého uhlí v roce 2038. Vláda slíbila kompenzace 40 miliard eur
Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne těm firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl ve čtvrtek mluvčí vlády.
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Německá vláda slibuje miliardy slabým regionům, které zasáhne plán přestat těžit a spalovat uhlí
Číst článek
„V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností,“ řekl ve čtvrtek mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty, informovala agentura Reuters.
Rozvoj jednotlivých zemí
Do roku 2038 přestane Německo používat energii z uhlí, rozhodla uhelná komise
Číst článek
Ministr hospodářství Peter Altmaier loni v květnu po schválení strategického dokumentu uvedl, že odklon Německa od uhlí bude díky finanční pomoci spolkové vlády pro postižené regiony šancí na budoucí rozvoj.
Tehdy s tím souhlasili i premiéři postižených spolkových zemí. Také podle nich slíbená podpora nejrůznějších projektů položí základy pro další hospodářský růst v uhelných regionech. Braniborský premiér Dietmar Woidke chtěl pomocí slíbených peněz z Lužice vytvořit region, který by byl v oblasti ochrany klimatu vzorem pro celou Evropu.
Předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet uvítal mimo jiné příslib, že miliardovou pomoc dostanou nejen oblasti, ve kterých se uhlí těží, ale také ty, ve kterých stojí tepelné elektrárny.
Evropský uhelný fond
Otázkou přechodu z fosilních paliv na klimaticky odpovědné hospodářství se zabývá také Evropská unie. Proto zřídila uhelný fond, který by měl pomoc nejvíce postiženým regionům. Výrazně největším příjemcem bude podle středečních informací Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy.
Politici hledají s podnikateli, ekology a vědci cestu k ‚uhelnému exitu‘. Jak ho chtějí dosáhnout?
Číst článek
Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.
Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ale řekl, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. Podle něj bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů
Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že unie bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů.
Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné oblasti.
