Jaké je české stanovisko? Jak teď Česko platí za ruský plyn a co bude dále?
Je potřeba říci, že Česko jako stát nemá ohledně dodávek plynu žádné přímé smlouvy s Ruskem ani Gazpromem, na rozdíl od soukromých subjektů, které jsou vlastněny ať už některými tuzemskými, nebo některými zahraničními firmami. Ale i tam je stanovisko podobné. Mají smlouvy, ve kterých jsou podmínky, jak se má platit, v jakých měnách se má platit, a pokud by mělo dojít k nějaké změně, tak ta změna musí být oboustranná.

A jak to tedy bude od pátku, kdy chce Rusko platby pouze v rublech, byť nenakupujeme přímo od něj?
Bude to fungovat úplně stejně, jak to fungovalo doteď. Firmy budou platit v souladu s kontraktem tak, jak mají. Pokud tam mají euro nebo dolar, tak zaplatí v euru nebo v dolaru, a to v termínu, který ve smlouvě mají.

Co když Rusko plyn zavře, jak vyhrožuje?
Pokud se to stane, bude to pro celou Evropu samozřejmě velmi složitá situace a není na to jednoduché řešení. Ale i o tomto se bavíme.

Na úrovni celé sedmadvacítky je svoláno mimořádné jednání a příští týden v úterý je svoláno další jednání náměstků pro energetiku, v rámci kterého se bude diskutovat právě o klíčových tématech ohledně společných nákupů, hledání alternativních tras a toho, jak se zajistí dodávka plynu také do zemí, které jsou ve střední Evropě.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na devátou hodinu krizový štáb se všemi relevantními zástupci energetického sektoru. Na twitter napsal: „Probereme další postup.“ Jaké možnosti jsou tedy na stole?
V prvé řadě je potřeba říci, že na ministerstvu, respektive v rámci energetiky, funguje několik krizových štábů.

Už měsíc a půl se schází takzvaný centrální plynárenský štáb, který na dennodenní bázi situaci vyhodnocuje. Jednou týdně se vždy sejde v širší skupince a hovoří o tom, zda je již nutné aktivovat legislativní kroky, které máme v energetickém zákoně a následně ve vyhlášce 344 z roku 2012. Ta hovoří o tom, že kdyby byla přerušena dodávka a byl vyhlášen nouzový stav, nastupují takzvané regulační stupně.

Tyto stupně fungují tak, že od největších subjektů nebo řekněme subjektů, které jsou schopny mít alternativní zdroj, dojde k postupnému omezování dodávek plynu do těchto segmentů až do posledního desátého regulačního stupně, kdy desátý regulační stupeň znamená, že dodávka plynu jde domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou například nemocnice. Takže toto by mohl být jeden z kroků.

Ve čtvrtek odpoledne se kvůli dodávkám sešel krizový štáb plynárenství. Máte nějaká konkrétní opatření?
Jak jsem řekl: v legislativě je od roku 2012 velmi taxativně a pregnantně napsáno, jaké kroky se mají dělat právě v oblasti plynárenství, když by došlo k omezení jednotlivých dodávek. Samozřejmě také diskutujeme na poli celého energetického sektoru další možnosti, jak ten případný výpadek – ať už elektrické energie, nebo tepla – zajistit některými záložními zdroji, které se v tuto chvíli nevyužívají nebo mají omezené využití.

Pokud by Rusko výhrůžku splnilo a přestalo plyn do Evropy dodávat, máme v České republice zásoby na měsíc. Kroky, které by následovaly, už jste popsal. Co to může udělat s cenou plynu? Může současný krok Ruska vést k dalšímu markantnímu zdražení této suroviny?
Na to neumím odpovědět. Na to byste opravdu musel mít křišťálovou kouli, protože když se podíváme na to, co se děje na trhu nebo co se dělo v minulých týdnech, tak bylo velmi zajímavé, že některá prohlášení, která ani nesouvisela se sektorem energetiky, měla vliv na cenu na komoditních nebo energetických burzách.

Ale třeba v oblasti ropy se trh následně stabilizoval. Takže je velmi složité předvídat, jestli by to mělo vliv nahoru nebo dolů. Dnes ráno jsem to ještě nekontroloval, ale když se podíváme na včerejšek, kdy pan prezident Putin podepsal ten dekret, tak jsem vnímal, že to nemělo na cenu žádný vliv.

Jiří Chum, bek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít