Drábová: Když Westinghouse vyřeší spor s KHNP tak, že dodá systém kontroly řízení, pomůže to licencování
Když jihokorejská jaderná firma KHNP stavěla reaktory ve Spojených arabských emirátech, získal americký Westinghouse kus této zakázky. Rádi bychom to viděli i tady, říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv. Podle ní šlo totiž o systém kontroly řízení Eagle, který Westinghouse dodal i do jaderné elektrárny Temelín.
Klíčovou roli v projektu stavby dvou nových reaktorů v Dukovanech, o kterých rozhodla minulý týden vláda, bude hrát Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech totiž od něj musí nový model APR 1000 vybrané jihokorejské firmy KHNP získat licenci, že je schopen bezpečného provozu.
Od předložení dokumentace na to má úřad správní lhůtu rok a půl. Podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové na to tak bude potřeba víc lidí i peněz. „Udělali jsme si takovou dost důkladnou, poctivou analýzu dle metodiky Mezinárodní atomové agentury. A z toho nám vyšel ideální stav, že bychom měli mít rámcově plus 50 lidí oproti současnému stavu 218. A stejně jako je to zhruba o čtvrtinu více lidí, než máme teď, tak tomu odpovídá asi o čtvrtinu vyšší rozpočet,“ uvedla v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Drábová.
Rozpočet SÚJB se nyní pohybuje kolem půl miliardy korun ročně, navýšení počtu lidí i peněz podle ní bude rozloženo do tří let. Už na příští rok by tak úřad chtěl dostat přidáno zhruba 30 milionů korun.
Regulace výkonu reaktoru
Technologie APR má nejvyšší bezpečnostní standardy. Reaktory této takzvané generace 3 plus jsou také schopny rychleji snížit svůj výkon, popsala dále v rozhovoru Dana Drábová.
Pokud jde o technologii, hodně se mluví o tom, jestli velké jaderné reaktory dokážou obstát v nové energetice, která bude hodně založená na obnovitelných zdrojích, které dodávají elektřinu do soustavy nestabilně. Jsou ty nové jaderné reaktory schopné být flexibilní, třeba snížit výrobu, když je potřeba?
Jeden z požadavků, který ale už umí i ty stávající bloky, je takzvaný load following. To znamená reakce úpravy výkonu na to, jaké jsou požadavky přenosové soustavy. Málo se to ví, ale na Temelíně máme na každém bloku 200 MW regulačního výkonu, a ty se využívají. Generace 3 plus je v tomto ohledu lepší, protože ten load following umí ještě daleko pružněji.
Cena, financování i výhodnost pro české firmy. Podívejte se na 5 otázek ohledně dostavby Dukovan
Číst článek
A o kolik se dá snížit výkon u těch nových reaktorů?
Bez problému na polovinu. Během pár desítek minut.
Vím, že to není úplně vaše parketa, ale dává to ekonomický smysl? Takhle provozovat reaktor, že o polovinu najednou snížíte výkon?
To si musí provozovatel dobře vyjednat cenu takzvaných systémových a podpůrných služeb. Samo o sobě by to smysl nedávalo, ale ty systémové a podpůrné služby v tom, jak ta síť bude různorodá, budou stále dražší.
Dá se nějak stručně vysvětlit, jak je to možné během pár desítek minut snížit výkon jaderného reaktoru až o polovinu? Já mám takovou představu, že tam zajedou ty tyče do reaktoru a že už se s tím nedá nic dělat.
No, to je správná představa, když potřebujete jít rychle na nulu. Ale mezi tím je řada stupňů, kde se ty tyče prostě někam zasunou a ten výkon tomu pak odpovídá.
Čili myslíte si, že požadavek, který je zakomponován v notifikaci na první nový blok, aby se v době, kdy variabilní náklady toho nového zdroje budou delší dobu pod cenou elektřiny na trhu, snížil výkon reaktoru, je reálný?
To určitě je, ale znova se vrátíme k tomu, co už jste nastínila, a to že musí být dojednáno schéma, jakým způsobem budou tyhle cviky s výkonem kompenzovány. V tomhle by mohla být potenciální výhoda těch menších reaktorů, s menším výkonem. Ty dokážou žít s obnovitelnými zdroji asi elegantněji.
Ale na druhou stranu nepředstavujme si, že ty velké bloky jsou tady konstantně po celý rok. Ony také potřebují měsíční odstávku. A když se ty odstávky naplánují primárně na léto, kdy se dá předpokládat kanibalizace jaderných bloků s fotovoltaikou, tak vlastně můžete tuhle nepříjemnost minimalizovat.
Spor Westinghousu a KHNP
Jak se díváte na spor mezi Westinghousem a KHNP? Kdy Westinghouse, mimochodem také původní zájemce o tendr na Dukovany, tvrdí, že je technologie APR jeho duševní vlastnictví a bez jeho svolení ho KHNP nesmí prodávat. Dá se říct, jestli je ta technologie opravdu stejná? Vidíte to jako možný problém?
Já si nemyslím, že ty původní technologie, combustion engineering z osmdesátých let minulého století, nebyly významně vylepšeny a významně modifikovány. Na druhou stranu chápu Westinghouse, fakt je chápu.
24:06
Gavor: Stavba jaderných bloků v Evropě bude pro Korejce výzva. Zakopaný pes může být administrativa
Číst článek
Protože všechny tlakovodní reaktory, koneckonců i ty francouzské, mají původ v technologii Westinghouse. Nicméně ve Francii je jejich naturalizace možná o něco dále, nevím. Spolupráce americko-jihokorejská byla sice intenzivní, ale nevím, do jaké míry došlo k té naturalizaci. Můj odhad nicméně, a snad se nemýlím, je, že je to obchodní spor. A že by mohlo dojít k podobnému narovnání jako ve Spojených arabských emirátech.
Kde ten reaktor APR Korejci také postavili...
Follow the money. A o to podle mě jde.
Asi půjde o licenční poplatky?
Anebo jako to bylo v Emirátech, že Westinghouse dostal kus té zakázky ke zhotovení.
To si myslíte, že by u nás taky bylo možné?
My bychom to rádi viděli. A řeknu vám proč. Protože na tom projektu Barakah šlo o systém kontroly řízení, který dodal Westinghouse. A nám by to ohromně zjednodušilo licencování. Protože ten systém Eagle je na Temelíně.
A dodával ho také Westinghouse... Myslíte si, že se o něčem takovém jedná? Nebo byla jste účastná nějakých takových jednání?
Ne, určitě jsem účastná nebyla a beru tu emirátskou analogii jako svůj lehký optimismus.
Životnost Dukovan
Diskutuje se také o tom, že v Dukovanech není dostatek vody na chlazení všech reaktorů. Nové mají stát v roce 2036 a zároveň se doba, po kterou mohou fungovat ty stávající staré reaktory v Dukovanech, prodlužuje. Teď je to do roku 2045, ale zřejmě je reálné, že se prodlouží ještě dál. Je to tak?
To se uvidí. Příští rok zatím rozhodneme o dalších deseti letech provozu těch současných bloků. A na konci roku 2035 to moji následovníci zopakují na dalších deset let. A tak to bude až do chvíle, kdy buď už ty bloky nebudou k tomu připraveny, anebo se ČEZ rozhodne, že se mu to nevyplatí.
10:35
Šéf vítězné KHNP o Dukovanech: Naše nabídka zaručí firmám a domácnostem dost elektřiny za dobrou cenu
Číst článek
Takže já to neumím říct. Už se nám tady zase ve veřejném prostoru pohybují odhady sedmdesát, osmdesát let, to si ale někdo tahá z lokte.
Teď je to tedy šedesát let do roku 2045?
Ani to ne. Teď je to s největší pravděpodobností padesát let do roku 2035, šedesát let je zřejmě možné.
Když by tedy nastala situace, že tam budou třeba dvacet let souběžně čtyři staré bloky a dva nové, tak ČEZ říká, že chlazení vyřeší po nějakou dobu takzvaným suchým chlazením. Tedy chlazením vzduchem. Jak to vidíte? Je to bezpečná, reálná metoda?
Je to technicky jistě realizovatelné. Jenom abychom si to představili. Chlazení vzduchem znamená, že chladicí věž nejede na klasický odpar, ale má v sobě soustavu trubek, můžete si to představit jako chladič v autě, ve kterém cirkuluje chladicí voda terciárního okruhu a okolo se chladí vzduchem.
Takže chlazení vzduchem je, že se chladí ta voda, a snižuje se odpar o více než 80 procent. Což je významné. Snižuje to ale i výkon, a proto se do toho ČEZ nechtělo. Snížení je o tři až pět procent, což se může zdát, jako že to skoro nic není. Ale budou-li ty bloky v provozu 80 let, tak to jsou teda peníze! I ta technologie sama je dražší, ale to nehraje takovou roli jako to snížení výkonu.
Celý podcast Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
