Průmyslová špionáž způsobuje německým firmám milionové škody. Trápí ale i Čechy
Každý druhý německý podnik je cílem průmyslové špionáže. Vyplývá to z průzkumu svazu Bitkom, ze kterého cituje deník Die Welt. Útok na informační systém své firmy přiznalo v anketě 40 procent respondentů. Kvůli špionáži přijde německý průmysl v tomto roce odhadem o více než 4 miliardy eur. Špióni prý pocházejí hlavně z Číny, Evropské unie a Spojených států a jejich metody jsou poměrně zákeřné.
Také pro české podniky představuje průmyslová špionáž problém, i když není tak výrazný jako v Německu, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Do budoucna ale bude podle jeho odhadů špionáže v českých firmách přibývat.
„Paradoxně bych byl velmi rád, kdybych mohl říci, že i každá druhá česká firma se stala obětí průmyslové špionáže, protože by to znamenalo, že jsou na tom české firmy tak dobře v oblasti vědy a výzkumu, inovací a zlepšování svých produktů, že je o ně tak velký zájem v zahraničí, ať už se to týká Spojených států, Evropské unie nebo jihovýchodní Asie. Bohužel tomu tak není,“ podotýká.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar mluvil o trendech průmyslové špionáže v Česku
Nejčastějšími oběťmi průmyslové špionáže jsou obory, ve kterých se Česká republika pohybuje na světové špičce, zdůrazňuje Špicar. Jedná se tedy především o automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechniku nebo IT.
Průmysloví špioni získávají informace nejčastěji prostřednictvím útoků na informační systémy firem. „Taková ta mnohem sofistikovanější forma, ať už je to uplácení zaměstnanců určitého podniku kvůli tomu, aby vynášeli citlivé informace týkající se například patentů nebo inovací, anebo spolupráce s cizími rozvědkami, to jsou spíše věci, které se u nás nedějí vůbec, anebo naprosto minimálně,“ potvrzuje Špicar.
Dodává, že i mezi českými podnikateli dochází k odposlechům, Svaz průmyslu a dopravy se ovšem s žádným konkrétním případem nesetkal. V mnoha zemích Evropské unie také lidé pronikají do firem čistě za účelem získání informací. Špicar si myslí, že počet těchto případů v budoucnosti poroste i v Česku.
„Z toho důvodu, že skutečně věda, výzkum, inovace, patenty, duševní vlastnictví obecně je to vůbec nejcennější, co spolu s lidskými zdroji každý podnik má. A ano, jsou taková centra ekonomické moci, která si uvědomují, že na tom stále ještě nejsou tak dobře jako ta centra vyspělá, a snaží se všemi možnými prostředky se na tu úroveň dotáhnout,“ upozorňuje.
České podniky, které expandují do zahraničí, a velké firmy si podle Špicara více uvědomují nutnost zabezpečení proti průmyslové špionáži. Malé a střední firmy podle jeho odhadů do nákladné ochrany teprve investovat začnou.
