Lze vzít Ukrajinu do EU i s okupovaným Donbasem? Kypr ukazuje, že to jde

Nikdo v tuto chvíli samozřejmě neví, jak dopadne válka na Ukrajině. Se západní pomocí je stále naděje, že by se Ukrajincům mohlo podařit vyhnat ruské okupanty ze všech obsazených území Ukrajiny a dostat pod kontrolu celou zemi. Ale jisté to není.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plán přepokládá vytvoření společného výboru složeného ze zástupců řecké a turecké části Kypru, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel

Plán přepokládá vytvoření společného výboru složeného ze zástupců řecké a turecké části Kypru, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel | Foto: Diego Cupolo | Zdroj: Profimedia

Mnoha lidem by se mohlo zdát, že to, že část mezinárodně uznávaného území Ukrajiny nebude pod kontrolou Kyjeva, představuje zásadní překážku pro vstup země do Evropské unie. Tady je ale třeba připomenout, že už máme v Evropské unii zemi, část jejíhož území je sice de iure územím Evropské unie, ale de facto územím okupovaným cizí mocností. Aby to bylo ještě složitější, tak v tomto případě toto území okupuje stát, který přitom sám vede rozhovory o vstupu do Evropské unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lze vzít Ukrajinu do EU i s okupovaným Donbasem? Kypr ukazuje, že to jde

Půlstoletí turecké okupace

Někteří z geograficky zdatnějších posluchačů už možná rozluštili, že země, o kterých se tu mluví, se jmenují Kyperská republika, takzvaná Severokyperská turecká republika a Turecko. Stav turecké okupace severního Kypru tu máme už skoro půlstoletí, přesně řečeno od roku 1974. O devět let později pak Severokyperská republika deklarovala svoji samostatnost, kterou ovšem kromě Turecka nikdo neuznal.

Pro spravedlnost dodejme, že turecká vojenská invaze na Kypr byla odpovědí na předchozí pokus tehdejší řecké vojenské junty připojit celý Kypr k Řecku. A také, že dojednaný plán OSN na sjednocení ostrova odmítli v roce 2004 v referendu kyperští Řekové, nikoli kyperští Turci.

Jsme o půl století dál. Mnohé se změnilo. Dnes jako turista z EU můžete přistát v Larnace v Kyperské republice a pak trávit dovolenou na severním Kypru. Jediným, co vás při tom obtěžuje, je krátká pohraniční kontrola a to, že potřebuje mít s sebou pas. Na severním Kypru je sice oficiálním platidlem turecká lira, ale skoro všude můžete platit eury. Mnohde jsou v nich dokonce rovnou i ceny.

Hranice je průchozí na několika místech a na severu neplatí unijní zdravotní pojištění. Ale jinak to, že jste vlastně na „okupovaných územích“, poznáte jen podle vydřidušských cen za mobilní hovory a data, na které jsme tady v Unii už zapomněli. Turečtí Kypřané mají dnes právo požádat si o unijní pasy, mohou na jihu pracovat. A Evropská unie poskytla dokonce v minulých letech na sever stovky milionů eur dotací z evropských fondů. Ostrov díky tomu složitě, ale přesto znovu srůstá.

A jak říkají mnozí místní, kdyby nebylo Řecka a Turecka, tak by se Kypřané mezi sebou dokázali dohodnout na klidném, spokojeném soužití.

Směrem k Ukrajině toto vše ukazuje, že přes všechny zmíněné okolnosti se i územně necelistvá Ukrajina může stát členem Evropské unie. Protože to prostě Unie už umí zvládnout. A to je pro evropské ambice Kyjeva vlastně dobrá zpráva.

Autor je redaktorem Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme