Naděje na realizaci odvěké komunistické utopie se však rozplynuly. Návrh prosazovaný levicovou vládou zablokovala spolková rada, v níž má hlavní slovo opoziční Křesťanskodemokratická unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Němci přece jen odmítli komunistickou utopii

Je pravda, že Němci bez zaměstnání a jiných pravidelných příjmů budou mít měsíčně nárok na 500 eur podpory s názvem Bürgergeld, tedy na částku o 50 eur vyšší, než dosud činilo tamní životní minimum.

Nebudou však bez každé starosti, protože budou na vyžádání docházet do pracovní agentury, která jim bude průběžně nabízet dostupná zaměstnání.

Nehledě na to, že o dávku budou smět žádat pouze v případě, že jejich majetek nepřekročí v přepočtu milion korun, v německém prostředí nevelkou částku.

Křesťanští demokraté mohou slavit, že se jim podařilo zablokovat realizaci dlouhodobého snu levicových stran, tedy zavedení nepodmíněného příjmu, na který má nárok každý jen z toho důvodu, že žije na území dané země.

Nevinný případ

Bürgergeld není horentní suma, kterou by bohaté Německo nezaplatilo, jde však o princip. S výjimkou opravdu vážných sociálních případů není možné, aby měl na státní dotaci automaticky nárok každý, i když za pobírání peněz nenabízí žádnou protihodnotu.

Na první pohled se zdá, že německý parlament potvrdil samozřejmost, na druhé straně se právě mentalita příjmu nepodmíněného žádnou prací začala poslední dobou v Evropě prosazovat.

V časech pandemie byl stát povinen zajistit živobytí všem, kdo právě nemohli pracovat, a stejný princip se má v podobě kurzarbeitu vrátit i během energetické krize.

Na otázku, kdo by měl platit zvýšené náklady domácností za elektřinu nebo za plyn, zní obvyklá odpověď, že to je povinnost státu, a vlády jednají přesně podle takové logiky.

Plány na energetickou změnu nakonec předpokládají, že příjemcem sociálních dávek se stane většina populace, protože není možné přecházet na dražší čistou energii a zároveň tím lidem snížit životní standard.

Vlastně by se dalo říci, že u nepodmíněného příjmu 500 eur měsíčně jde o nevinný případ. Pokud někdo na rovinu řekne, že nechce pracovat a žádá peníze, aspoň se nepřetvařuje a nevymýšlí kličky, jak z blahobytného státu dostat peníze, na které nemá nárok.

Stálo by ovšem za to prověřit, jestli také jiné podpory a dotace neslouží nepozorovaně jako kapesné pro ty, kdo by klidně mohli pracovat.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít