Komisařka Stella Kyriakidesová to považuje za „nepřijatelnou lež“. Výrobci také vyčítá, že v rozporu s pravidly dodává očkovací látku přednostně na britský trh, což rovněž odporuje uzavřené smlouvě s Evropskou unií na celkových 400 milionů dávek.

Toto vše se dělo vpředvečer očekávaného schválení vakcíny od AstraZenecy Evropskou lékovou agenturou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Spor Evropské komise s firmou AstraZeneca je první zatěžkávací zkouškou očkovacího experimentu EU

Jsme tedy svědky vážného sporu, který je o to vyhrocenější, že se odehrává na pozadí rychlého šíření nakažlivější takzvané britské mutace koronaviru a růstu počtu jeho obětí prakticky ve všech evropských zemích. Očkování mělo znamenat naději na návrat k normálu, který se takto ovšem vzdaluje s každým dnem, kdy se vakcín nedostává.

Vysoce vznětlivá politická hádka vyvolává mimo jiné pochyby o tom, zda bylo správné svěřit vyjednávání s farmaceutickými firmami a nákup vakcín centrálně Evropské komisi. Tím spíš, že Velká Británie, která sotva opustila Evropskou unii, si s očkováním vede podstatně lépe.

Pochybnosti o správnosti postupu

Měsíc poté, co se v evropských nemocnicích objevily první vakcíny, se z očkování, ponejprv zpochybňovaného, stal velký hit. Očkovací látky se staly nejžádanějším artiklem. Občanů i vlád se zmocnila vakcínová zlatá horečka.

Tváří v tvář nedostatku způsobenému problémy farmaceutických firem Evropská komise oznámila, že zavádí kontrolu veškerého exportu vakcín vyrobených na území Evropské unie. Bude dohlížet, kolik která továrna vyrobí dávek a kam směřují. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová připomněla, že klíčovým výrobcům poskytla na výzkum, vývoj a na navýšení kapacity jejich provozů stamiliony eur. „Nyní musí splnit své závazky,“ prohlásila.

Tlak na farmaceutické společnosti je obrovský. Na jejich dveře klepe dnes celý svět a množí se podezření, že záměrně neplní své smluvní závazky a jim navzdory prodávají vakcíny těm, kdo více zaplatí. Nikdo přesně nezná obsah jejich smluv s Evropskou komisí, které jsou na žádost firem tajné; nahlédnout do nich nemohli ani poslanci Evropského parlamentu.

Společný nákup vakcín pro 27 členských států se pomalu stával symbolem evropské spolupráce a solidarity. Evropská komise si od něj slibovala relativně hladké a harmonické zásobování všech zemí; vytyčila dokonce cíl naočkovat do léta 70 procent z necelé půl miliardy obyvatel Evropské unie.

Převzato z Plusu

Poté, co napřed firma Pfizer a nyní daleko vážněji AstraZeneca oznámily výrazný pokles dodávek, se množí pochybnosti o správnosti evropského postupu, který byl pomalejší a byrokratičtější než třeba ten britský.

Vlády členských zemí, zejména těch velkých a bohatých, to může svádět k úvahám, zda by na tom nebyly lépe, kdyby se byly zásobily vakcínami na vlastní pěst. I když je situace vážná, bylo by pošetilé se o to začít nyní pokoušet.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít