Když se ještě zkraje roku v parlamentu vášnivě debatovalo a na náměstích ještě vášnivěji demonstrovalo proti obranné dohodě se Spojenými státy, která počítala právě s využitím slovenských vojenských letišť americkou armádou, nikdo asi netušil, že už tak brzy na ni dojde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Válka na Ukrajině jako zkouška soudržnosti Slovenska

Právě na jednom z těchto letišť, ve Sliači na středním Slovensku, je systém protivzdušné obrany Patriot umístěný.

Na četné otázky, proč Patriot nechrání východní hranici Slovenska, která sousedí s Ukrajinou, ministr obrany Jaroslav Naď odpověděl, že smyslem je vytvořit jakýsi bezpečnostní deštník, který by pokryl co největší území. Bezpečnost samotné východní hranice se podle ministra bude řešit v nejbližších dnech.

Slovensko dosud disponovalo sovětským protiletadlovým a protiraketovým systémem S-300. S příchodem Patriotu se začaly objevovat úvahy o tom, jestli by S-300 mohli Slováci věnovat Ukrajině. Před tímto krokem dokonce varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který uvedl, že Rusko něco takového nedovolí. Slovensko vzkázalo, že se rozhodne samo.

Jak opozici záleží na Slovensku?

S americkými Patrioty to ale nekončí. Protože stav slovenské armádní techniky není – diplomaticky řečeno – dobrý, měly by se na slovenské území v budoucnu přesouvat vojenské radary, drony i pozemní technika. Vybavení dohromady za více než čtyři miliardy eur.

Převzato z Plusu

Na tom se domluvily země NATO v Bruselu. Na summitu se shodly také na posílení východního křídla NATO, to v praxi bude znamenat vytvoření vícenárodních bojových skupin na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku.

Slovensko také schválilo přítomnost více než dvou tisíc vojáků NATO. Ministr Naď totiž upozorňoval na informace, podle kterých plánuje Rusko zaútočit na letiště v ukrajinském Užhorodě – a přistávací dráha končí 50 metrů před slovenskou hranicí. Rychlé rozmístění Patriotů proto také může znamenat, že z pohledu spojenců v NATO nebyl slovenský vzdušný prostor považován za dostatečně chráněný.

Vládní koalice, která nedávno oslavila dva roky od svého vzniku, může považovat příchod aliančních vojáků na Slovensko za úspěch. Také jako potvrzení, že prozápadní zahraniční politika, kterou dlouhodobě prosazuje, byla správná, že spojenci rychle zareagovali na nebezpečí hrozící kvůli válce na Ukrajině.

Jak bude argumentovat protistrana, je už také jasné. Fašističtí kotlebovci budou tvrdit, že přítomnost vojáků NATO udělá ze Slovenska terč. Něco podobného budou šířit i nejrůznější dezinformační weby, které ve společnosti dlouhodobě zasévají nedůvěru vůči Západu, volají buď po neutralitě Slovenska, anebo rovnou hrají na strunu slovanské vzájemnosti.

Oříškem budou západní vojáci na vlastním území pro oba expremiéry Roberta Fica a Petra Pellegriniho. Jejich strany momentálně vedou průzkumy volebních preferencí, a mohou tak teoreticky sestavovat příští vládu. Hlavně Fico vehementně vystupoval proti americké obranné dohodě.

Co by ale udělal jako potenciální premiér? Zrušil by ji jenom proto, že ji uzavřela předchozí vláda? Vypověděl by ze země misi NATO? Je přitom každému jasné, že Slováci by se sami nebyli schopni bránit. Vzdal by se Patriotů, které už jinde na světě odvedly výbornou službu? Anebo by je jako správný politický chameleon v tichosti akceptoval? Vyloučit se to nedá.

Pro současné Slovensko představuje válka probíhající v blízkém sousedství důležitou zkoušku vnitřní soudržnosti. A opozice má jedinečnou šanci prokázat, jak jí na Slovensku záleží.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít