S čím převratným tedy kabinet přišel? Pokud s něčím, pak je to nakročení k takzvané válečné dani. Ta by podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měla dopadnout na největší firmy v oblasti výroby a distribuce energií a na banky. Přiklánějí se k ní členové Národní ekonomické rady vlády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Perknerová: Konečně to zacinkalo

Zároveň panuje většinový názor, že má-li tento mimořádný nástroj na příjmové straně rozpočtu splnit očekávaný účel, musí se spustit co nejdříve. Čeká ho ovšem legislativní proces, což při koaliční většině 108 hlasů vypadá jako procházka růžovým sadem, avšak realita je jiná.

Řada poslanců ODS má s daní z neočekávaných zisků problém a není zřejmé, zda u nich nakonec převáží stranická disciplína nad vlastním svědomím.

Druhé, tentokrát definitivní opatření se týká energetického úsporného tarifu. Díky němu domácnosti dostanou slevu v průměrné výši 15 tisíc korun, z toho čtyři tisíce už letos. Započítává se do něj i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Vystřelené ceny a politický zásah

Ihned se ozvaly hlasy, že při pádících cenách elektřiny a plynu je sociální tarif velmi malou náplastí na bolest zvanou drahota. Pokud se zálohy vyšplhají až na desetinásobek loňského roku, je evidentní, že tisícovka měsíčně toho moc nevyřeší.

Otázka tedy zní, jestli vláda přece jen neměla zvolit adresnější řešení, jež by výrazně pomohlo nejpotřebnějším občanům a těm lépe situovaným vůbec. Potíž je, že zatímco vrtulníkové peníze lze poměrně snadno administrovat, u cílených dávek platí opak. Všichni máme v živé paměti, jak vypadal původní formulář žádosti o příspěvek na bydlení. Ani vysoká škola na jeho vyplnění nestačila.

Odsudek vládního snažení však není na místě. Ministři konečně rozhodli a představili celý vějíř kýžené pomoci. Příští rok budou ale muset udělat otočku a zajistit, aby finanční prostředky dostali skutečně lidé, kteří by bez nich skončili v exekuci nebo dokonce na ulici.

Kromě toho by měli také promyslet přístup k menším a středním firmám, jež mohou drahé energie položit ještě rychleji. Nemluvě o hotelnictví, které patří po dvouletém covidovém výpadku k nejohroženějším druhům. Konkrétně o tomto segmentu nepadlo zatím ani slovo.

Všechny evropské vlády přemýšlejí, jak energetický rébus vyluštit s co nejmenšími ztrátami. Celoevropské nákupy a prodeje elektřiny a plynu by měly být na pyramidě variant nejvýše.

Při setkání premiéra Fialy a německého kancléře Olafa Scholze v Praze to určitě bude důležitý bod jednání. Vystřelené ceny už totiž nemají s volnou rukou trhu co do činění. Musejí se zkrotit politickým zásahem. České předsednictví v Radě EU by mělo najít odvahu i sílu to prosadit.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít