Rap si pouštíme sami, v rádiích na něj nepřišel čas. Dramaturgové se bojí sprostých slov a stížností

Žebříčky toho, co nejčastěji hrají česká rádia a co si sami pouštíme online, se rozcházejí. Ačkoliv popularita rapu a trapu roste, hudební dramaturgové je nasazují pořád stejně vzácně.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americká rapperka a herečka Cardi B

Americká rapperka a herečka Cardi B se v Americe několikrát dostala na vrchol hitparády, v Česku byla nejvýš na 44. místě rádiového žebříčku | Zdroj: Profimedia

Je 11. srpna 1973. Školačka Cindy Cambellová, která pochází z Jamajky a žije v jižním Bronxu, by si ráda před začátkem školního roku nakoupila nové oblečení. Potřebuje ale sehnat peníze, rozhodne se tedy uspořádat party. O hudební doprovod požádá svého bratra, šestnáctiletého Cliva, který rád hraje z vinylů pro kamarády a říká si DJ Kool Herc. Na večírku se sejde okolo tří stovek lidí, akce má úspěch.

Co hrají česká rádia

Seriál redakce Radio Wave a datového týmu ČRo.

Nejvíc pozornosti se stočí ke Clivovi. Hraje totiž velmi podmanivou houpavou hudbu, do které jeden z přítomných kamarádů začne rytmicky vykřikovat jména dalších účastníků večírku. Z DJ Kool Herce je do pár dní v okolí pojem, do pár let encyklopedické heslo. Začíná se psát historie hiphopu.

Letos si připomínáme půlstoletí od jeho vzniku. Ve světě tenhle žánr v posledních letech trhal rekordy, aktuálně se ale mluví o jeho přicházející krizi, pozornost i prodeje začaly po dlouhé době klesat. 

V Česku naopak pětadvacet let od dřevních domácích rapových začátků sledujeme první skutečně komerčně úspěšnou vlnu raperů. Vyprodávají arény, vydělávají pěkné peníze. Část populace o nich přesto nemusí mít nejmenší ponětí. Do českých rádií se totiž nedostanou.

Hudbu z USA ano, ale ne černou

Hip hop, jeho příbuzné žánry, ale ani další v současnosti populární hudba s afroamerickými kořeny jako třeba R&B nebo soul, se mezi českými dramaturgy netěší důvěře. Hudba z Ameriky přitom tvoří podstatnou část českých rádiových playlistů. Pokud ale rapujete nebo specificky cítíte rytmus, ani přes úspěch v singlovém žebříčku Hot 100 magazínu Billboard se k velkému úspěchu v českých rádiích nepropracujete. Ani když jste megahvězda jako Beyoncé, Drake, Mariah Carey nebo třeba Eminem.

V USA 2× nebo víckrát jedničkou, v Česku pod vrcholem
InterpretiNejlepší pozice v ČRŽánry
Maroon 5.2.alternativní rock, funk rock, grunge
Beyoncé2.soul, pop music, rhythm and blues
Eminem2.hip hop, hardcore hip hop, Midwest hip hop
Ariana Grande5.pop music, contemporary R&B, rhythm and blues
Britney Spears6.pop music, dance-pop, elektropop
Post Malone7.hip hop, pop rap, pop music
Mariah Carey11.contemporary R&B, pop music, hip hop
Drake26.hip hop, contemporary R&B, pop rap
Cardi B44.hip hop, trap
BTSK-pop, dance-pop, hip hop
Travis Scotthip hop, trap, alternativní hip-hop
Data z Billboard 100 jsou od roku 2006 do podzimu 2021, česká data do listopadu 2023.

Na streamovacích službách si ale Češi společně s taneční hudbou dopřávají rap, především ten český, rádi. Kdy se začal rádiový a streamingový vesmír oddělovat?

„V prvních letech se digitální žebříček tolik neodlišoval od toho rádiového, lidi si nejdřív nepouštěli o tolik odlišné věci, než hrají v rádiu. Zlom ale přišel v roce 2018,“ říká analytička a moderátorka společenského podcastu Vysílač Františka Tranová. Analýzou hudebních žebříčků se zabývala ve své akademické práci.

„Žebříčky se v tomhle roce začaly skokově oddalovat a mohl za to právě rap. Úplně klíčový byl pro proměnu vkusu posluchačstva nástup rapového labelu Milion+ na scénu. Ten samý rok se tam začal objevovat třeba i Eminem. Do rádiového žebříčku ale tahle jména nepronikla a začaly se hodně rozcházet.“

Dramaturgové vnímají rap jako příliš polarizující žánr. „Část společnosti ho miluje, část ale nenávidí. Dramaturgové to považují za velké riziko, a tak se mu obloukem vyhýbají,“ vysvětluje hudební publicistka Kristina Kratochvílová z Deníku N, která se vztahem rapu a českého hudebního mainstreamu zabývá.

V zahraničí musí hudebníci inovovat, Češi zas nesmí odložit kytaru. Co prozradí rádiová hitparáda?

Číst článek

„Taky se obávají, že rapeři jsou sprostí a v případě rádiových stanic to může vyústit třeba v problémy s RRTV (Radou pro rozhlasové a televizní vysílání – pozn. red.), že hrozí pokuty,“ dodává.

Podobné obavy se mimochodem ale můžou dotknout i rockerů, pokud přitvrdí až příliš. To se ukazuje v případě skupin Wohnout nebo Škwor. Výrazně se jim daří na streamovacích službách, v rádiu se do hitparády ale neprobojovaly. „Svého času se to týkalo i skupiny Kabát, byla až příliš radikální na rádiové publikum, s přibývajícími roky se ale do playlistů dostala,“ podotýká ke vztahu ostrých rockerů s rádii dramaturg Blaníku Dušan Kotora.

České specifikum

Dramaturg Radiožurnálu Petr Král tvrdí, že podle něj ještě nepřišel na rap v rádiích čas. „Největší emocionální vazbu k hudbě si vytváříme ve věku mezi patnácti a dvaceti lety. Základ naší hudební banky kromě novinek tvoří hity z doby, kdy jednotlivé segmenty naší cílovky byly právě v tomhle věku. S touhle logikou se rap nejspíš do rádií taky někdy dostane, teď ho pro nás ale nedává smysl hrát,“ říká.

Online bodují, v rádiích zůstali pod stovkou nejhranějších
InterpretiTýdnů v digi hitparáděZemě původuŽánr
Wohnout248Českopunk rock
Viktor Sheen246Kazachstánhip hop
Yzomandias245Českotrap
Nik Tendo225Českotrap
Ektor216Českohip hop
Škwor157Českonu metal
Travis Scott151Spojené státy americkétrap
Earth149--
Ca$hanova Bulhar148Českotrap
Data od roku 2015 do roku 2023.

Hudební publicista Karel Veselý tuto strategii považuje za české specifikum: „V zahraničí hudební byznys stojí na tom, že přichází nová generace a přináší si vlastní styl, který popírá estetiku a hodnoty generace předchozí. A utrácí za něj peníze. Střídání trendů je základní dynamika, která generuje zisk. U nás má pop jinou roli. Blokuje trendy a udržuje lidi v přesvědčení, že se nemusí ničím znepokojovat,“ zamýšlí se.

Kristina Kratochvílová si myslí, že rádia by nemusela rezignovat na informační hudební servis. Některou hudbu by podle ní mohli zařadit jednoduše proto, aby se jejich posluchači dozvěděli, co se ve světě okolo děje.

Komu se výrazně více daří v digitálních než rádiových hitparádách
InterpretiPoměr stream/rádioŽánry
Calin64×alternativní R&B, hip hop
James Hype60×house music, elektronická hudba
Echosmith37×alternativní rock, rock
Matoma37×elektronická taneční hudba
Rema32×Afrobeat
Passenger31×folk, indie folk
Ben Cristovao28×-
Rae Sremmurd25×hip hop
Kapitán Demo23×-
Marc E. Bassy21×-
Srovnání žebříčků TOP 100 radio a TOP 100 digital od roku 2015. Číslo vyjadřuje poměr mezi týdny v online a rádiových hitparádách.

„Dramaturgové často říkají, že nemá cenu občerstvovat playlisty, protože kdo chce, sám si dnes všechno najde na streamovacích službách. Není to ale nutně pravda. Máme tu ohromnou hudební nadprodukci. Lidi sami nemají čas něco objevovat a probírat se zahraničními médii. Jsou odkázaní na algoritmy. V mojí věkové skupině 25 až 35 let si všímám velkého návratu ke kurátorovaným věcem. Sleduju touhu po tom, aby hudbu nebo seriál doporučil živý člověk, který průběžně danou scénu sleduje. Toho by se přece šlo nějak chytit, ne?“

Jak jsme počítali

Datový tým Českého rozhlasu vycházel z hitparád České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI). Data sahající od současnosti do roku 2006 stáhl z webových stránek a pročistil. U 70 % interpretů, kteří představují 88 % položek týdení rozhlasové hitparády, se podařilo načíst doplňující informace z projektu Wikidata – místo původu, rok narození či založení, žánry, gender atd.

Data i sešity s výpočty lze prozkoumat na githubu datového týmu.

Na to, že streamingové služby nejsou při objevování hudby samospásné, upozorňuje i Františka Tranová: „Digitální žebříček je oproti rádiovému rozmanitější. To znamená, že se tam skladby víc střídají. Neplatí to ale pro top 10 skladeb. Tam se písničky často dostávají hned v prvním týdnu a zůstávají dlouho. To logicky znamená, že na top příčky nedosáhnou nováčci, ale především osvědčená etablovaná jména, která mají velký marketingový tým a fanouškovskou základnu.“

Svět digitálních platforem je podle Tranové rychlejší a inovativnější, ale také má svůj skleněný strop a maximum, kterého může nováček dosáhnout. I na streamovacích službách se tak může posluchač nebo posluchačka snadno začít točit v kruhu.

Zdá se vám, že jste zatím v tabulkách poslechovosti neviděli příliš ženských jmen? Nepletete se, v rádiovém žebříčku se skutečně objevuje více mužů než žen. Kvůli čemu mají ženy problém se do éteru probojovat? To se dozvíte ve čtvrtečním díle seriálu zaměřeném na demografii.

Aneta Martínková, Michal Kašpárek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme