Soukromé i veřejnoprávní stanice preferují hudbu, na které panuje většinová shoda – a po úspěšných interpretech chtějí, aby se drželi osvědčených receptů. Vyplývá to z dat hudebního průmyslu i výpovědí lidí z oboru. Ve výsledku tak česká pop music stagnuje: pro rap ve vysílání není moc místa a house, R&B nebo elektropop přebíráme ze zahraničí.

Data Praha 7:00 4. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Český rozhlas v květnu oslavil sté narozeniny. Přesně třetinu své existence stojí po boku soukromých rádií – letos to bylo také třiatřicet let od okamžiku, kdy začalo vysílat v podzemí někdejšího Stalinova pomníku Radio 1. První stanice, která rozhlasový monopol narušila a se kterou v tehdejším Československu odstartovala éra svobodného rádiového trhu. Jeho nedílnou, diskutovanou i nenáviděnou součástí je hudební program.

Jakou hudbu si posluchačstvo v průběhu let z rádiovým přijímačů pouštělo? Redakce Radia Wave ve spolupráci s datovým týmem Českého rozhlasu prozkoumala dramaturgii českých rádií exaktní optikou. Na pomoc si novináři vzali žebříčky, které vytváří Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu od roku 2006 pro nejhranější tracky jak v rádiích, tak na streamovacích platformách. Výsledky probrali s lidmi z hudebního průmyslu, publicistiky i akademie.

Cesta k dokonalému průměru

„Hudba byla na začátku devadesátých let velmi důležitou součástí mediálního prostoru. Po revoluci byl v Československu obrovský hlad po vyjádření vlastní identity a svobodná hudba byla v té době právě ta věc, která to měla umožnit. Pro rádia to tak byl naprosto stěžejní artikl,“ vysvětluje historik Ondřej Daniel z Centra pro studium populární kultury, co porevoluční hudební stanice pohánělo při sestavování programu.

„Považuju za velké štěstí, že jsem tuhle éru zažil,“ vzpomíná na porevoluční éter Jan Hanousek, současný dramaturg Rádia Impuls. „Byl tu ohromný hlad po všem, co předtím nikde znít nesmělo, rádia s velkou chutí hrála všechno nové, co přicházelo ze zahraničí, bylo to hudebně strašně pestré období. Zdá se mi, že v současnosti jsou v tomhle ohledu o dost menší možnosti,“ míní.

Postupem času se rádia skutečně své role výkladní skříně čerstvé hudby začala vzdávat.

„Druhou půlku devadesátých let poznamenala ekonomická recese, přišla často zmiňovaná havlovská blbá nálada. Do jisté míry se možná taky začalo ukazovat, že transformace se ne úplně povedla, přibývalo sociálních třenic a lidé začali toužit po větších jistotách v kultuře. Vidíme tady velký návrat české hudby a předrevolučních jmen, rádia vstupují do své stabilizační fáze tím, že tomuto druhu poptávky začínají co nejvíc vycházet vstříc,“ vysvětluje historik Daniel.

Na začátku jedenadvacátého století navíc s rolí rádií v hudebním průmyslu výrazně zamával internet. Možnost svobodně si vybrat z výrazně většího množství hudby do popularity hudebních relací hodila vidle, hudební vkus se příliš zindividualizoval na to, aby si s tím rádia dovedla nějak poradit.

Vztah rádií a hudby je od té doby trochu komplikovaný, nejposlouchanější stanice se v hudební dramaturgii vydaly na cestu hledání dokonalého průměru. Tu a tam se rozvíří debata o tom, jestli nelze zapojit trochu víc představivosti nebo jestli při průměrování nepracují s příliš omezenou cílovou skupinou.

Logicky nejplamennějším debatám podléhá z veřejnoprávní podstaty stanice Radiožurnál. Historie nespokojenosti s jeho hudebním výběrem má své úsměvné momenty. Naštvané posluchačstvo v roce 2010 založilo satirickou facebookovou skupinu Hudební dramaturg Radiožurnálu je idiot, kde sdílelo stížnosti na hudební složku stanice.

Hněv nabral na obrátkách poté, co se ukázalo, že Radek Sedláček, na jehož hlavu kritika padala, pracoval pro ČRo jen externě a na hlavní pracovní poměr se živil jako řidič metra. Psaly se otevřené dopisy, rada se rozlícenou veřejnost snažila uklidnit pořádáním seminářů. Krátce na to Sedláčka vystřídal na pozici současný dramaturg Petr Král.

V tomhle období se rozběhla debata o hudebním výběru českých rádií i o tom, jak podporují a nepodporují mladou českou scénu nebo odráží hudební dění za hranicemi země.

V roce 2016 přišla do Česka služba Spotify a se streamingem a historicky nejdostupnějším způsobem, jak uspokojit rychle posluchačské potřeby, debata o úloze rádií trochu utichla. Až když se začalo ve výročních žebříčcích ukazovat, jakým obloukem se v rozhlasových rotacích dramaturgové vyhýbají streamovacím českým rekordmanům, dostala se domácí rádia zase do řečí.

Komu se výrazně více daří v digitálních než rádiových hitparádách

Interpreti	Poměr stream/rádio	Žánry
Calin	64×	alternativní R&B, hip hop
James Hype	60×	house music, elektronická hudba
Echosmith	37×	alternativní rock, rock
Matoma	37×	elektronická taneční hudba
Rema	32×	Afrobeat
Passenger	31×	folk, indie folk
Ben Cristovao	28×	-
Rae Sremmurd	25×	hip hop
Kapitán Demo	23×	-
Marc E. Bassy	21×	-
Srovnání žebříčků top 100 radio a top 100 digital od roku 2015. Číslo vyjadřuje poměr mezi týdny v online a rádiových hitparádách.

Z analýzy rádiového žebříčku jsme zjistili, které skladby patří mezi největší držáky rádiové hitparády, kolik v éteru hraje žen a mužů nebo koho posluchačstvo výrazně častěji slyší z vysílání, než streamuje online. Co to o české společnosti vlastně říká? A má cenu se nad rádiovou dramaturgií ve světě streamovacích služeb ještě rozčilovat?

Nejdřív se ale podíváme na to, kdo jsou největší hvězdy rádiové hitparády od roku 2006, jaké příčky v žebříčku obsazují v průběhu let a které země se prosazují nejvíce.

Hlavně se nevyvíjet

Nejúspěšnějším interpretem od roku 2006 vůbec je původně ostravská skupina Kryštof v čele s hudebníkem a hercem Richardem Krajčem. Kapela milovaná i proklínaná pro  abstraktní texty bez jednoznačného vyznění (vzpomeňme například „brány nocí vrány křídly leští“ nebo „spánky z břidlicových střech“ ze skladeb Lolita a Ženy) debutovala v roce 2001 deskou Magnetické pole. Tu stejně jako následující dvě alba produkoval Dušan Neuwerth spojený především s kapelami Tata Bojs nebo Umakart.

Spolu s kapelou vytvořil poměrně svébytnou českou odpověď na tou dobou ve Spojeném království dojíždějící kytarový žánr britpop. Naše data ale začínají až v době vydání čtvrté desky Rubikon, s níž se skupina rozhodla vyjít vstříc masovějšímu přijetí, vyměnila starou producentskou gardu za novou a pustila se do psaní pozitivněji naladěných hitů se silnými refrény.

Na druhém místě většiny srovnání stojí pražská pop rocková kapela Chinaski. Ačkoliv svůj název přejala od literárního alter ega Charlese Bukowského, Henryho Chinaski, zmínky o nespoutaném bohémském životním stylu v jejích rádiových hitech spíše nenajdeme. Mnohem víc zachycují životní zkušenost průměrného Čecha unaveného prací (Zadarmo, Měl bych si boty zout) a partnerskými hádkami (Hlavolam) a toužícího v pátek po práci urychleně zamířit na D1 za víkendem v alkoholovém oparu někde na Moravě (Víno). A pak přežít další týden.

Další čeští kolegové z žebříčku na tom nejsou zvukově a tematicky o moc jinak, což je nakonec na tabulce asi nejpozoruhodnější.

Nejvíce hitů č. 1 v české rádiové hitparádě od roku 2006

Interpreti	#	Tracky
Chinaski	10	Vedoucí ~ Zadarmo ~ Hlavolam ~ Víno ~ Slovenský klín ~ Není nám do pláče ~ Venku je na nule ~ Potkal jsem tě po letech ~ Láska a data ~ Měl bych si boty zout
Kryštof	10	Rubikon ~ Atentát ~ Inzerát ~ Cesta ~ Srdcebeat ~ Ty a já ~ Zůstaň tu se mnou (Za sny) ~ Hvězdáři (feat. Sima Martausová) ~ Hned teď (pojď být světlometem) ~ Vánoční
P!Nk	8	Who Knew ~ U & UR Hand ~ So What ~ Sober ~ Raise Your Glass ~ Just Give Me A Reason ~ What About Us ~ Irrelevant
Ed Sheeran	6	Shape of You ~ Perfect ~ I Don\'t Care ~ Bad Habits ~ Overpass Graffiti ~ 2step
Adele	5	Someone Like You ~ Set Fire To The Rain ~ Skyfall ~ Hello ~ Easy On Me
Avicii	5	Wake Me Up ~ Hey Brother ~ Addicted To You ~ Without You ~ S.O.S.
David Guetta	4	When Love Takes Over ~ Sexy Bitch ~ Lovers On The Sun ~ Flames
Enrique Iglesias	4	Do You Know ~ Can You Hear Me ~ Duele el Corazon ~ SUBEME LA RADIO
Mirai	4	Když nemůžeš, tak přidej ~ Chci tančit ~ I přes to všechno ~ Vedle tebe usínám
Xindl X	4	Láska v housce ~ V blbým věku ~ Cudzinka v tvojej zemi ~ Popelka

Desítku nejúspěšnějších interpretů a interpretek tvoří dvě pětice domácích a zahraničních interpretů. Složení obou skupin je hodně odlišné. Nejhranější zahraniční tvorba je poměrně rozmanitá v žánrech i původu. Zahraniční hudebníci a hudebnice hrají pop, rock i taneční hudbu, občas rapují. Českou pětici zastupují výhradně mužští interpreti s kytarami, se kterými vytváří hudbu usazenou na ose někde mezi pop rockem a pop folkem.

Rozdílů mezi domácími a zahraničními hvězdami éteru si všímá i hudební publicista Karel Veselý. „Myslím, že je tu hodně dobře vidět, jak odlišné věci hudebník nebo hudebnice potřebují pro úspěch v zahraničí a co u nás. Zatímco zahraniční interpreti jsou pod tlakem, aby s každou deskou přišli s nějakým posunem, v Česku je důležité neuhnout z vyjetých kolejí.“

Veselý upozorňuje třeba na kariéru Eda Sheerana, který v kariéře experimentoval s různými žánry. „Snaží se s každou deskou ukázat v novém světle, jednou nahraje desku plnou hostovaček, pak zase sám s kytarou, na jiné desce najdeme beaty a pokus o rap. To u nás typicky kapely moc nedělají.“

Co dovážíme: nejzastoupenější země a žánry

Země	Nejčastější žánry
Česko	rock, pop rock, alternativní rock, americká lidová hudba, estráda
Spojené státy americké	pop rock, elektropop, alternativní rock, hip hop, dance-pop
Spojené království	house music, pop rock, synthpop, alternativní rock, indie pop
Německo	house music, deep house, elektronická taneční hudba, future house, tech house
Nizozemsko	electro house, elektronická taneční hudba, deep house, progressive house, big room house
Kanada	alternativní R&B, pop rock, folk pop, pop punk, alternativní rock
Data za posledních 5 let. Ze srovnání jsme vyřadili univerzální štítek „pop music“.

V českém rádiovém mainstreamu je podle něj potřeba pracovat s jinou dynamikou. „První deska nebo dvě vycházejí z interpretů, z nějaké silné potřeby něco udělat a říct – a několik dalších už se opakuje. To by platilo třeba právě pro Kryštof. Těžko by šlo najít nejen umělecký, ale i marketingový vývoj,“ říká Veselý. „Zatímco v zahraničí se z těch silných příběhů, se kterými se uvádí nová deska na trh, stalo už takové divadlo, v Česku panuje druhý extrém. Kapely tu zamrznou v ideálním roce své kariéry a z něj se nehnou, protože by je dramaturgové jinak nenasadili.“

Na vkusu dramaturga už nesejde

V čem vlastně spočívá rádiová hudební dramaturgie a co o své práci říkají sami hudební dramaturgové?

„Já bych svou práci označil jako práci hledače většinové shody. Poměr slova a hudby je na Radiožurnálu padesát na padesát a lidi si na stanici chodí převážně pro informace. Mým úkolem je mezi informační bloky vkládat hudbu, která v lepším případě zaujme a v horším případě neodradí,“ zamýšlí se Petr Král, hudební dramaturg Českého rozhlasu Radiožurnál, nejposlouchanější české rádiové stanice.

Nejhranější interpreti na stanici ČRo Radiožurnál v roce 2023

	Interpret	Přehrání za den	Písní	Začátek kariéry
1.	Robbie Williams	2,22	12	1990
2.	Chinaski	2,00	20	1987
3.	Ed Sheeran	2,00	11	2004
4.	R.E.M.	1,89	11	1980
5.	U2	1,88	10	1976
6.	Coldplay	1,77	10	1997

Svou současnou práci dělá od roku 2012, v hudebním byznysu je ale od začátku devadesátých let. Spíš než hudební fanouškovství ho k němu přivedl zájem o rádio jako takové. „Rádio mě fascinovalo od dětství. Poslouchal jsem četbu na pokračování, později zakázané stanice. V roce 1991 jsem se pak dostal k pokládání základů celého hudebního průmyslu, sledoval jsem vznik prvních velkých vydavatelství i jejich zahraničních filiálek, vznik prvních soukromých rádií. Sám jsem se v konkurzu do jednoho z nich dostal jako moderátor, pak jsme začali vyvíjet první hudební testování.“

Jan Hanousek z druhé nejposlouchanější stanice, soukromého rádia Impuls, které v Česku působí od roku 1999, také začal v odvětví působit hned zkraje devadesátých let. Jak do své práce propisuje vlastní hudební vkus? „Dřív asi záleželo na vkusu dramaturga, na tom ale dneska v mé práci nesejde. Moje zadání zní jednoznačně – uspokojit cílovou skupinu. Neřeším, co se líbí mně. Důkladným testování ověřuju, co zajímá mou cílovou skupinu, i když se to někomu možná nelíbí,“ vysvětluje.

Dramaturgyně třetí nejposlouchanější stanice Evropa 2 odmítly – o pozici se dělí dvě ženy – poskytnout rozhovor.

Dušan Kotora z Rádia Blaník, které obsazuje v žebříčku poslechovosti čtvrtou příčku, je v oboru od roku 1992. Pro rádio ho nadchnul poslech německé hitparády. „V osmdesátých letech jsem se zamiloval do německého vysílání, nadšeně jsem sledovat, co tam letí. Žebříčky jsem si přepisoval do tlustých sešitů a po revoluci jsem si našel práci v rádiu Bonton. Dodneška mám proto k hudbě z osmdesátek nejsilnější vztah. Samozřejmě se ale snažím sledovat i trendy. Oceňuju třeba Taylor Swift a to, co dokázala v poslední době,“ zmiňuje současnou superstar.

Klíčové slovo: kulisa

Jak by dramaturgové popsali roli, kterou hudba na jejich stanicích má? „Je to věc, která vám pomůže odreagovat se od toho, co jste v reportážích nebo pořadech právě slyšeli. Věc, která vyvolává příjemnou emoci,“ říká Petr Král z Radiožurnálu.

„Naši posluchači chtějí slyšet známe české skladby, se kterými mají spojené životní vzpomínky a pozitivní emoce a můžou je poslouchat při nějaké činnosti,“ dodává Kotora z Blaníku.

„Já bych řekl, že hudba v rádiích v současnosti plní roli kulisy,“ přidává svůj názor historik Ondřej Daniel. Slovo kulisa používá i publicista Karel Veselý.

Jak se skladby do éteru vybírají, jaká je jejich cesta hitparádou a kolik se dá na dobrém kulisovém songu vydělat, se dozvíte v úterním dílu věnovanému tématu cesty písničky do rádiového playlistu.

Aneta Martínková, Michal Kašpárek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít