Kruté boje i radosti odpočívajících vojáků. Dokument ze zákopů ukazuje realitu války na Ukrajině
Bolestivé i drastické téma války na Ukrajině se promítlo také do programu probíhajícího festivalu Jeden svět. Dokument Východní fronta režírovali Vitalij Manskij a Jevhen Titarenko, který snímek jako armádní zdravotník také natočil, a to přímo v zákopech. Ale nejen tam.
„Do války jsem poprvé přijel v roce 2014 jako dokumentarista. Myslel jsem si, že jsem tu coby turista a za dva týdny něco natočím. Taková strategie ale funguje, jen pokud přijedete jako dokumentarista do cizí země. Když jde o vaši zemi, takový přístup nefunguje. Pochopil jsem, že moje role spočívá i v něčem jiném, že musím něco dělat. Došlo mi, že kluka s kamerou tam nikdo nepotřebuje. Pořád jsem musel odpovídat na otázky, co natáčím, kdy to bude k vidění a podobně. Už mě unavovalo na to odpovídat,“ říká Jevhen Titarenko, jeden z tvůrců dokumentu Východní fronta.
Poslechněte si rozhovor Martina Dorazína s ukrajinským tvůrcem Jevhenem Titarenkem
Titarenko už před devíti lety tu svou „jinou roli“ našel. Ne ve filmu, ale přímo v realitě bojů o doněcké letiště.
„Seznámil jsem se se zdravotnickým praporem Gospitalieri, kteří mě vzali na evakuaci raněných z doněckého letiště. Pomohl jsem jim a napadlo mě, že tohle je to, co můžu dělat.“ Titarenko v tomto praporu působil v letech 2014 a 2015. Kromě natáčení se věnoval také práci zdravotníka.
„Když loni začala velká ruská invaze, hned jsem věděl, co mám dělat a kam mám jít. Od prvního dne jsem natáčel – třeba i kvůli dokumentaci ruských válečných zločinů. Bylo to jako byste podruhé četli stejnou knížku nebo psali stejnou povídku. Pravidla hry už znáte a chápete, jak to funguje.“
Bití a lži o tom, že se jich rodiče zřekli. Ukrajinský chlapec popsal, jak probíhají únosy dětí do Ruska
Číst článek
Jevhen Titarenko přináší jako kameraman a zároveň účastník obranné války nový rozměr filmového dokumentu. Případné zájemce odkazuje na slova slavného maďarského fotografa.
„Například Robert Capa říkal, že pokud se ti snímky nedaří, znamená to, že nejsi dost blízko k objektu. Mnozí na téma války fantazírují, idealizují si ji nebo romantizují. Vycházejí ze zjednodušených knížek, hraných filmů nebo televizních zpráv.“
„Realita se ale od fikce hodně odlišuje. Mou rolí je ukázat, jak to vypadá zevnitř, na válečné linii, aby každý mohl uvidět válku svýma očima. Tím odpadne spousta zbytečných otázek a diskuze se dostává na novou úroveň.“
Snaha o přenesení reality
Ve filmu Jevhena Titarenka a Vitalije Manského Východní fronta se divák stává svědkem jak týlových radostí odpočívajících vojáků, tak nesmírně krutých válečných situací. Titarenko se takovým záběrům záměrně nevyhýbá.
5:09
Prý tady čekáme na příchod ruského světa, říká žena z Vuhledaru. Z města nechce odejít kvůli svým psům
Číst článek
„Každý ve svých představách vychází ze své osobní zkušenosti. Světová média se snaží svým divákům podávat informace polehoučku, aby je netraumatizovala a neublížila jejich psychice. Aby dál byli křehkými psychickými stvořeními. To ale nemá nic společného s reálným životem,“ tvrdí.
„Lidé, kteří žijí ve svém informačním vakuu a ve svých představách, žijí vedle nás. Chodí k volbám a nějak se rozhodují na základně vlastní zkušenosti. Kde ale mají vzít opravdové zkušenosti, pokud se opírají o jakési fantazie? Jak mají získat jasné vidění?“
Tyto široce zavřené oči musíme otevřít, dodává Jevhen Titarenko. „Někdo si není jistý, jestli má Ukrajina dostat letadla a těžkou techniku nebo ne. Ptá se, co jen má dělat a nemůže se rozhodnout. Tohle ale není válka Ruska s Ukrajinou. Je to válka Ruska proti celému civilizovanému světu.“
Pacifismus jako absence zkušenosti
„Jak to ale chtějí řešit demokraticky a mírově, jestliže k vám vpadl soused, zabil příbuzné, okradl vás, znásilnil vaše děti, unesl ženu a zabral několik pokojů? Jak s ním budete po tom všem normálně mluvit? Takový pacifismus je naivní a dětinský. Znovu opakuji, že všechno vychází ze zkušenosti.“
Jevhen Titarenko
Podle Titarenka by lidé uvažovali jinak, kdyby věděli, jaká je válečná realita. „24. února, v den prvního výročí začátku ruské invaze, jsem byl v Berlíně. O den později se tam konal pochod několika tisíců pacifistů, kteří křičeli, že jsou proti válce a za dialog a demokratické řešení,“ připomíná tvůrce.
„Jak to ale chtějí řešit demokraticky a mírově, jestliže k vám vpadl soused, zabil příbuzné, okradl vás, znásilnil vaše děti, unesl ženu a zabral několik pokojů? Jak s ním budete po tom všem normálně mluvit? Takový pacifismus je naivní a dětinský. Znovu opakuji, že všechno vychází ze zkušenosti.“
Takovou zkušenost Jevhen Titarenko a Vitalij Manskij nabízejí divákům po celém světě. I těm českým na festivalu Jeden svět. Budou tam osobně.
