Porota mezinárodní soutěže vybírala z celkem dvanácti dokumentů, které se snaží ukázat, jak prezentovat lidskou práci. Cenu za nejlepší film si odneslo Kamenné srdce od Oliviera Jobarda a Claire Billetové.

„Plynutí, tempo a struktura filmu vrství porozumění v průběhu času způsobem, který udržuje diváka v soustředění od začátku až do konce. Tvůrci byli velmi ctižádostiví a své ambice úspěšně vtělili do jímavého vykreslení cesty od chlapectví k dospělosti, která se odvíjí v žalostných podmínkách,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota.

Snímek vypráví o Ghorbanovi, který dorazil do Francie po zhruba čtyřleté cestě z Afghánistánu. Bylo mu tehdy 12. Dokument zachycuje jeho začátky v centru pro mládež, setkání s psychologem a další vývoj, úskalí v jednáních s úřady a dospívání včetně chvíle, kdy už se obešel bez tlumočníka a začal mluvit plynně francouzsky až do chvíle, kdy se vypravil navštívit své příbuzné v Afghánistánu. Aby to všechno zvládl, potřebuje podle vlastních slov srdce z kamene.

„Narazili jsme na něj úplnou náhodou. Ghorbana jsem objevil v Paříži pod mostem. Spával v jednom parku u kanálu Saint Martin a vlastně to byl spíš on, kdo si vybral nás a upoutal na sebe pozornost. Hledal někoho, kdo by mu mohl pomoct," objasňuje jeden z autorů francouzský fotograf Olivier Jobard, jak to celé začalo.

Jobardova partnerka, dokumentarista Claire Billetová dodává, že mladík je posléze nechal zachytit na kameru podstatnou část svého života. Vznikl tak podle ní jedinečný příběh, který je v jistém ohledu univerzální. Je o lidských snech jejich plnění a různých nesnázích. Ukazuje úspěšnou integraci afghánského mladíka do francouzské společnosti. Ghorban složil maturitní zkoušku, dnes pracuje a platí daně.

Nejlepším režisérem se potom stal autor dokumentu Odložený případ Hammarskjöld Mads Brügger. Porota o něm řekla, že je to „spletitý, detaily nabitý film, který odhaluje velikost režisérových ambic i jeho netradiční, sebeironický humor, s nimiž se zabývá zločinem, jehož dopady nás pronásledují dodnes.“ Zvláštní cena poroty si potom zasloužil Carl Javér, který se ve scénickém experimentu Rekonstrukce Utøyi pokusil zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011.

Protesty a asistovaná smrt

V kategorii Máte právo vědět, ve které se ukazují snímky o ochraně lidských práv, vybírala vítěze Porota Václava Havla. Hlavní cenu dostal film Tohle všechno musí skončit jihoafrického režiséra Rehada Desaiho o studentském spolku, který bojoval proti vysokým poplatkům na univerzitě v Johannesburgu. Zvláštní cena poroty byla udělena dokumentu Kam tě vítr zavane režiséra Michela Toescy.

Na festivalu jsou už potřetí ve zvláštní kategorii oceňovány i snímky z české produkce. Porota České soutěže letos rozhodla, že nejlepším českým dokumentem je Dobrá smrt Tomáše Krupy o ženě, která se rozhodla pro asistovanou smrt ve Švýcarsku. Porota ocenila „nevtíravou práci s kamerou, snahu nesoudit a filmařskou schopnost vystavět pronikavý portrét o právu člověka na důstojnou smrt“. Zvláštní Cena poroty patří režisérce Evě Tomanové a dokumentu Začít znovu.

Studentská porota potom rozhodla, že nejlepším filmem je #FollowMe o fungování Instagramu, oblíbené sociální sítě. Cenu Regionální poroty si odnesl opět snímek Rekonstrukce Utøyi. A i diváci vybírali svého vítěze. Stal se jím dokument Příběh cesty kolem světa režisérské dvojice Gwendolin Weisser a Patricka Allgaiera, který ukazuje čtyřletou cestu Gwen a Patricka po Asii a střední Americe, kterou absolvovali stopem, vlakem, autobusem nebo po svých.

dok, sed Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít