V Karlových varech se promítají čtyři ryze ukrajinské filmy. Často reflektují válku na Donbase
Ukrajinské filmy obzvlášť letos patří k festivalu v Karlových Varech, promítají se hned čtyři. Dalších několik filmů pak Ukrajinu popisuje. V porovnání s minulými léty je to výrazný nárůst a není překvapením, že všechny snímky se nějakým způsobem dotýkají války. Přitom jsou ale natočené a dokončené ještě před současnou ruskou invazí na Ukrajinu. Jako třeba film Klondike o válce na Donbasu a sestřelení civilního letadla v roce 2014.
Ukrajinské filmy nejsou snadné téma, jsou o válce a mnohdy naturalisticky podávané. Petr s Martinou, kteří právě vyšli z kina Čas, toho mají dost. „Byl to dobrý exkurz do každodenní situace a života několika dnů v tom místě a čase,“ říká Petr.
Ukrajinské filmy obzvlášť letos patří k festivalu v Karlových Varech. Detaily si poslechněte ve festivalovém zápisníku Lubomíra Smatany.
„Já si myslím, že je dobře, že tu běží ukrajinské filmy. Možná jsou lidé, co si pořád myslí, že na Ukrajině se nic neděje a může to být celé vymyšlené,“ dodává Martina.
Karolína šla cíleně na film Klondike a závěrečných deset minut porodu na plátně pro ní muselo být strašné, jelikož je těhotná. „Musím říct, že takhle si to nepředstavuju, nebudeme to radši rozebírat. Nedokážu si představit být v takovéto situaci,“ popisuje.
Film si vybrala, protože jí problematika Ukrajiny zajímá. „Jako zdravotník každý den ošetřuji uprchlíky z Ukrajiny a jejich děti, takže je to pro mě blízké téma i přes to, že tenhle film je o roce 2014,“ dodává.
Ukrajinské filmy jsou kvalitní
Ukrajinské filmy nejsou na festival nasazené účelově, jen kvůli tomu, že jsou ukrajinské.
„Aktuální ruská invaze na Ukrajiny určitě zjitřila ten kontext, ve kterém vnímáme současné ukrajinské filmy. Zároveň je ale potřeba říct, že všechny snímky se v Karlových Varech i na zahraničních festivalech objevily kvůli svým nesporným kvalitám,“ říká filmový kritik Pavel Sladký.
Karlovarský festival představil ukrajinské filmy a tvůrce
Číst článek
Mezi takové snímky patří i Pohled motýla, který je o ženě v rozvědce, která obsluhuje drony a sleduje válku z ptačí perspektivy. Režisér Maksym Nakonechnyi, který dostal povolení odjet na dva týdny z Ukrajiny, si všiml, že v těchto jednotkách pracuje velké množství žen, a to ho inspirovalo.
„Točil jsem dokumentární filmy o válce. Jedna kamarádka o tom mluvila a mně uvízl v hlavě příběh ženy, která padla do zajetí. Záběry z dronů tuhle válku docela dobře charakterizují, každý vidí skoro online, co se tam děje,“ říká.
Na festivalu jsou sice hrané ukrajinské filmy, ty se ale po ruské invazi přestaly natáčet. Mnoho mužů i žen z filmové branže je na frontě nebo v jiných válečných pozicích, a tak vznikají spíše dokumenty.
