Natáčení celovečerního filmu by mělo trvat do konce roku 2022, v kinech by se měl snímek o putování z dětského domova až do svobody 90. let objevit v následujícím roce. Informovala o tom za tvůrce Johana Turnerová.

„Na divadle vyprávíme příběh dětství Amerikánky, ve filmu spolu půjdeme dál, až do dnešních dnů. Dojdeme do její dospělosti,“ uvedl režisér Tauš.

Dívka, podle jejíž přezdívky Tauš inscenaci nazval, s ním podle něj sdílela svůj příběh, když oba žili na pokraji společnosti. Děj inscenace, která je sondou do historie 70. a 80. let v Československu, ale také dramatem o svobodě, touze žít, o osamělosti, vydělenosti a přátelství, vrcholí revolučními událostmi roku 1989. Ve filmu se Amerikánka stane také hrdinkou první porevoluční generace dětí ulice.

„Myslím si, že příběh Amerikánka je cesta, kterou má cenu popsat a ukázat její okolí. Ta cesta není bloudění, má cíl a koneckonců je cestou vítěznou, ačkoliv se to zprvu může zdát jako naprosto nereálné snění. V tom je inspirativní,“ sdělil Petr Tichý, generální ředitel společnosti Barrandov Studio, která je koproducentem filmu.

Dramatická předloha

Jedinou roli ztvárnily v divadelní podobě Amerikánky najednou Tereza Voříšková a Eliška Křenková. Herečky vyprávěly Amerikánčiny zážitky od doby, kdy se přibližně v 11 letech dostala někdy na přelomu 70. a 80. let do dětského domova.

Amerikánka nechce věřit tomu, že ji rodiče opustili, namlouvá si, že matka, s níž a dvěma sourozenci žila, onemocněla, a sní o tom, že se jednou dostane do Ameriky, kde údajně žije otec, jehož nepoznala nikdy. Protlouká se ústavy, zažívá šikanu, bití a tresty, přežít jí pomáhá jen touha po dovršení 18 let, po setkání s otcem a svobodným světem. Při posledním útěku se ocitá na demonstracích v listopadu 1989 a věří, že její sny se naplní.

Výchozí text pro Taušův projekt jsou jeho dialogy s dívkou, jež hru inspirovala. S nápadem přepsat text, respektive monolog hrdinky do scénického dialogu přišel režisér a dramatik David Jařab.

V divadle Jatka78 představení Amerikánka zatím navštívilo téměř 30 000 diváků. Hrála se i na 54. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary a během protipandemických opatření zůstala v kontaktu se svými diváky díky živým přenosům inscenovaným mimo divadlo, v kleci pro hyeny nebo na letištní dráze.

Stala se i součástí kinematografické formy Film Naživo, jež získala ocenění Český lev za Audiovizuální počin roku 2020. Tvůrci na jaře roku 2023 plánují rozloučení s její divadelní podobou v pražském O2 Universum.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít