Rukopis královédvorský celkem obsahuje 14 básní. „Význam byl reprezentativní. Rukopis měl působit jako doklad starobylosti českého jazyka v době, v níž nejenom Češi, ale také Slovinci a další národy začaly o sobě uvažovat jako o etnickém společenství. To znamená, že skupinu pojí společná historie, společný jazyk a společná představa o budoucnosti,“ vysvětluje Radiožurnálu ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. Právě tam je Rukopis královédvorský uložený.

Do sporu o pravost textu se v 80. letech 19. století zapojil i pozdější první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Byl zastáncem toho, že jde o podvrh.

V dopise z roku 1886 píše Zdeňce Šemberové, dceři jazykovědce Aloise Vojtěcha Šembery, který pravost rukopisů zpochybnil: „Máte-li nějaký dopis od Grégra Julia nebožtíkovi panu otci svědčící, v němž mu souhlas svůj vyslovuje, potřeboval bych takový dokument. Obávám se totiž, že teď právě Národní listy dají se do těch, kdo ve pravosť nevěří.“

A nad pravostí rukopisů se vědci neshodnou dodnes. Podle literárního historika Dalibora Dobiáše jde o padělek. Třeba i proto, že obsahuje jazykové prvky, které neodpovídají 14. století. Špatně je třeba podle Dobiáše použitý minulý čas. 

„Funkčně neodpovídající staročeskému úzu, využití aoristu a imperfekta těch starých později zaniklých minulých časů, které byly prozkoumány, jak ve starší češtině nebo ve slovanských jazycích fungovaly, až potom později v průběhu 19. století. Čili ty skutečně padělatel nemohl znát,“ myslí si Dobiáš.

Chemik Karel Nesměrák je naopak přesvědčený, že rukopis pochází ze středověku. A to i kvůli inkoustu, kterým je text na pergamenu napsaný. „Jde o stárnutí inkoustu, což je chemický proces, který trvá v řádu staletí. A v době nálezu byl zcela jistě v pokročilém stavu stárnutí inkoustu a dosud se nikomu nepodařilo urychlit stárnutí a navíc i ostatní důkazy svědčí o tom, že jsou to středověké památky. Chovají se chemicky jako běžné středověké rukopisy,“ vysvětlil Nesměrák.

Nově teď rukopis zkoumají i pracovníci Národního muzea. Podle ředitele knihovny Martina Sekery ale testy nemají určit jeho pravost. „Na základě těchto výzkumů, které byly spektroskopické, světelné, laserové, se budeme rozhodovat, jak dál pečovat o tyto památky. Jak je uchovat, eventuálně jak je konzervovat, aby vydržely co nejdéle,“ řekl Sekera.

A Národní muzeum teď rukopis opět po šesti letech vystavuje. Do 2. října je společně s Rukopisem zelenohorských součástí výstavy Fenomén Masaryk v nové budově Národního muzea.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít