Slovenské národní povstání je pro Slováky podobné monstrum, jako pro nás Benešovy dekrety
Slovenské národní povstání, které začalo 29. srpna 1944, je považováno za druhé největší protinacistické vystoupení – první bylo Varšavské povstání organizované v srpnu 1944 polskou Zemskou armádou. Slovenské národní povstání (SNP) se ale navíc odehrálo v zemi, která byla válečným spojencem Hitlera.
Odveta nacistů pak byla velmi krutá: na 90 vypálených vesnic a osad, mnoho mrtvých. V konečném důsledku se tím ale Slovensko ocitlo mezi spojenci a po válce se stalo součástí obnoveného Československa.
Tím by mohlo historické shrnutí skončit – kdyby se ale SNP znovu nevracelo do dění v komunistickém Československu, a to při velmi zvláštních událostech. A i po válce se proto lidé znovu dostávali do vězení, další byli vražděni.
Účinkuje: historik Jan Kalous
Hrají: Pavel Soukup, Václav Neužil, Martin Myšička, Jiří Vyorálek, Aleš Procházka, Igor Bareš, Jaroslav Plesl
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Slovenský štát a Tiso
Když začala válka, skončilo Československo a naopak nastala nacistická okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava, bylo to na Slovensku jiné. Byl totiž vyhlášený samostatný Slovenský štát.
„Pod Hitlerovým patronátem patřilo Slovensko k jeho spojencům. Spolu bojovali ve válce proti Polsku a Sovětskému svazu,“ říká historik Jan Kalous v pořadu Jak to bylo doopravdy Českého rozhlasu Plus. A dodává: „Toto území bylo základnou pro expanzi směrem na východ – mimochodem tento krok dodnes jitří nálady mezi obyvateli především na Slovensku.“
Plán na povstání se po dlouhých diskusích organizátorům ale „tak nějak vymknul z ruky“. Začal dřív, než měl, a hlavní roli měli bojující partyzáni. V důsledku jejich sabotážních akcí se situace stávala nejen nepřehlednou, ale také obtížnou pro vlastní povstání. Proto se Němci rozhodli razantně zakročit.
„Němci se souhlasem slovenské vlády a prezidenta Jozefa Tisa začali obsazovat Slovensko. Povstání tak vypuklo dřív. Boje probíhaly hlavně na středním Slovensku, centrem se stala Banská Bystrica,“ popisuje historik.
Do povstání se zapojili i čelní českoslovenští komunisté – Jan Šverma a Rudolf Slánský, kteří přiletěli z Moskvy. Když pak nacisté obsadili i Banskou Bystrici a bojovníci utíkali, zdravotně oslabený Šverma odmítl odchod a chtěl bojovat dál, v horách.
Generál Viest vedl slovenské povstání, jeho rodinu poté stíhali komunisté. Soud je po letech rehabilitoval
Číst článek
Při až 15hodinovém přechodu hory Chabanec v Nízkých Tatrách, ve sněhové vánici, Šverma 10. listopadu 1944 zemřel. Vyčerpaného ho tam údajně měl nechat ležet Slánský. Samo povstání pak pokračovalo až do dubna 1945, kdy Slovensko osvobodila Rudá armáda.
Politické procesy
Netrvalo to dlouho – jen do počátku 50. let –, kdy se SNP dostalo opět do centra pozornosti. Šlo o dva soudní procesy – a jak jinak, byly politicky vykonstruované.
Na Slovensku byli obviněni komunisté Gustáv Husák a Vladimír Clementis a básník Laco Novomeský z toho, že se zmocnili vedoucí role povstání a jako tzv. buržoazní nacionalisté byli v dubnu 1954 i odsouzeni, Husák dokonce na doživotí.
Víceméně ve stejnou dobu se o SNP mluvilo i před českým soudem, a to v procesu s Rudolfem Slánským. Ten měl být i viníkem smrti Jana Švermy.
Manželku a syna Slánského rehabilitoval soud. Komunistický režim je nezákonně zbavil svobody
Číst článek
„Slánský dlouho odmítal přiznat odpovědnost za jeho smrt. I podle pamětníků si byli velmi blízcí – byli to rodinní přátelé. Ale poté, co byl Slánský sofistikovaně zlomen, podřídil se,“ konstatuje historik. Slánský nakonec skončil na popravišti.
Znovu se Slovenské národní povstání řešilo před soudy v 60. letech – to se ale otevřela otázka možných rehabilitací nespravedlivě odsouzených. Na Slánského tehdy nedošlo, ten si spolu s objektivní historiografií na zhodnocení musel počkat až do 90. let, kdy skončila éra totalitního Československa.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se z SNP stalo politikum, historik Jan Kalous odpovídá: „Stalo, tato významná historická událost se stala předmětem politického boje, vyřizování si účtů a manipulace s fakty. Pro české publikum je to součást historie, ale ve slovenské společnosti navíc rezonují také témata spojená s charakterem Slovenského štátu, tehdejšího vztahu k Židům a arizaci majetku. Pro Slovensko je to podobné monstrum, jako ,naše‘ Benešovy dekrety.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
