‚Odpor lokalitu nezničil. Naopak.‘ Před 10 lety Duha blokovala nezákonnou těžbu smrků na Šumavě
Před deseti lety se několik desítek ochránců přírody z Hnutí Duha připoutalo řetězy ke stromům, aby ubránili lokalitu Na Ztraceném před vykácením. Několik týdnů trvající blokáda vyústila ve střety s policií a ukončilo ji až rozhodnutí soudu. Ten v konečné instanci označil kácení za nezákonné. „Dnes je to bezzásahové území a ukazuje samovolnou obnovu lesa,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Úzká asfaltová silnice šplhá z Modravy na Březník a po necelých čtyřech kilometrech se k ní z levé strany připojuje žlutě značená Švelská cesta. Na turistickém rozcestníku svítí nápis Na Ztraceném. Právě mezi oběma cestami se rozkládá 270 hektarů rozlehlá lokalita, o kterou před deseti lety svedli tuhý boj ochránci přírody s policií.
Řetězy a provazy se připoutali aktivisté před deseti lety ke smrkům v lokalitě Na Ztraceném v Národním parku Šumava. Poslechněte si reportáž Ľubomíra Smatany
Dřevorubci se pokoušeli kácet, mladí lidé se přivazovali ke stromům a policie je vynášela z lesa naležato jako klády. Turisté, kteří procházejí po silnici, o někdejším sporu nic netuší. „Nikdy jsem to neslyšel,“ říká otec se synem, kteří přijeli z Kladna.
Velmi dobře si to naopak pamatuje současný ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, se kterým natáčel Radiožurnál. Rozhrnuje mlází a vstupuje do hustého lesa. Zarostlý muž v zelené bundě chvílemi splývá se stromy porostlými lišejníky. „Tady někde se přivazovali kolegové z Hnutí Duha. Kdyby se tu kácelo, dopadlo by to hůř, než je to dneska. Všechny smrky, které tu stojí odkorněné na stojato, by byly pryč. Zůstala by tu paseka, pařezy a rostla by tu třtina.“
Ředitel Hubený se sklání k zemi, odhrnuje mech a ukazuje, kolik malých smrčků roste na nepatrné ploše. „Je jich tu asi osm. Lokalita je trochu zastíněná stromy, co tu zůstaly stát, je tu vlhko, tlí tu dříví, je tu jiné mikroklima.“
Pavel Hubený si je naprosto jistý tím, že odpor proti kácení tuto lokalitu nezničil, právě naopak. „Smyslem parku je mít divoký, přirozený les. Kůrovec tu vygradoval přirozeně, což je pro smrkový les normální. Teď se tu vytváří to, co naši následovníci budou za padesát let považovat za prales.“
Stop Hnutí Duha
Bývalý ředitel Národního parku Jan Stráský zemřel, vyjádřit se nemůže, kácení ale vždy obhajoval. Stejný postoj zastával i nezávislý starosta Modravy Antonín Schubert, který dokonce vedl demonstrace místních obyvatel proti aktivistům. Dnes to odmítá komentovat.
„Nezlobte se, pro Modravu to bylo těžké období, já k tomu nic říct nechci.“ Výmluvným symbolem je nápis Stop Hnutí Duha, který je stále ještě nastříkaný na zadní části traktoru místního dřevorubce. Vedení Ministerstva životního prostředí je naopak se současným stavem spokojené.
Potvrzuje to náměstek pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský. „Jestliže někdo chtěl, chce, nebo bude chtít nazývat tuto lokalitu jako ukázku zkázy, je to totální nepochopení a já to odmítám. Pro mě je to velmi optimistický pohled na takovou lokalitu.“
Březník patří mezi nejnavštěvovanější cíle nejen v okolí Modravy a v zimě je to poslední místo, kde zůstává sníh a běžkaři. Zrovna se odtud vrátili manželé Barochovi z Klatov a blokádu si vybavují, ale nijak silně. „Kdybych sledoval všechny hádky v parku, tak se zblázním. Ale tady je vidět, že si příroda poradila. Je to hnusné, ale v jistém smyslu krásné. Na to nejsou třeba traktory, to dorůstá samo,“ říká Ivan a jeho manželka Libuše přikyvuje. „Patří to k tomu. Na mě to působí příjemně, přírodně příjemně.“
Lokalita Na Ztraceném sice leží u cesty a je turistům přístupná, málokdo ale najde odvahu a pustí se do hustého porostu. Uvnitř totiž nevedou žádné stezky a každý si musí cestu proklestit sám. „Každý se může na vlastní oči přesvědčit, jak to tam vypadá,“ říká spokojeně ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
