Změna klimatu vyhání žraloky obrovské k mořské hladině. Zvyšuje se tak riziko srážky s lodí

Stoupající teploty oceánů nutí žraloky obrovské hledat nová teritoria, což je vystavuje většímu riziku srážek s loděmi. Podle nové studie může počet takových kolizí do konce století vzrůst až 15 000krát.

Southampton Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žralok obrovský

Náchylnost žraloků k nehodám s loděmi je způsobená hlavně pohybem v pobřežních oblastech s intenzivní lodní dopravou (ilustrační foto) | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Žraloci obrovští běžně obývají teplé vody tropických oceánů a málokdy se vydávají do oblastí s teplotou vody nižší než 21 stupňů Celsia. Vlivem oteplování se pro ně ale voda na původních stanovištích stává teplou až příliš a zvířata proto hledají útočiště v chladnějších oblastech.

25:54

Může přežít stoletý kaprovec? Pomůže mu, když se v USA omezí tradiční rybolov lukem

Číst článek

Vědci z britské Univerzity v Southamptonu a Marine Biological Association ve studii zveřejněné na webu Nature vysvětlují, že zvyšující se riziko kolizí s loděmi je způsobeno hlavně tím, že tráví většinu času v povrchových vodách a často se pohybují v pobřežních oblastech, kde je lodní doprava nejintenzivnější.

Studie zkombinovala data ze satelitního sledování žraloků obrovských, kterým se přezdívá také velrybí, s globálními klimatickými modely, aby předpověděla budoucí rozšíření těchto zvířat podle různých klimatických scénářů. Výsledky sledování vědci také porovnali s informacemi o hustotě lodní dopravy.

Výsledky podle webu Euronews ukazují, že pokud nedojde ke snížení emisí, může žralokům do roku 2100 zmizet více než polovina jejich bezpečného biotopu, zejména v Asii. Naopak při udržitelném scénáři, který by omezil globální oteplování na maximálně 2 stupně Celsia, by došlo k nárůstu jejich životního prostoru a to zejména v evropských vodách.

Vědci nyní také vyzývají vlády, aby přijaly opatření na ochranu těchto mořských obrů, například zpomalením lodí nebo přesměrováním tras v kritických oblastech.

Anna Hašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme