Antivirus: Falešní bankéři zavolají a připraví oběť o peníze. Pomůže neřešit finance po telefonu
Pachatelé telefonních podvodů se vydávají za zástupce banky či policisty a snaží se své oběti po telefonu přesvědčit k převedení úspor. Jsou velmi vynalézaví, podvedení jsou senioři i mladí lidé, patří mezi ně IT specialisté nebo i zaměstnanci bank.
Podvod obvykle začíná telefonátem od někoho, kdo se představí jako zaměstnanec banky, ve skutečnosti je to ale člen organizované zločinecké skupiny. Své oběti tvrdí, že jsou její peníze v bance v ohrožení a co nejdříve je musí převést jinam.
Jaké mají falešní bankéři taktiky, jak se jim bránit a co dělat, když vám zavolají? Poslechněte si pořad Antivirus
Aby svým slovům dodal na důvěryhodnosti, přepojí oběť na fiktivní kolegy z banky, či po chvíli zavolá někdo další, kdo se představí jako policista a celou historku o podvodu potvrdí. Kriminální skupina tak oběť vystresuje a zmanipuluje, aby pod časovým tlakem poslala peníze na údajně bezpečný účet, ve skutečnosti jde však o konto pachatelů, kteří finance obratem vyberou.
Jindy zase pachatelé člověka přesvědčí, aby peníze vybral v hotovosti, nakoupil za ně kryptoměny a ty rovněž pachatelům poslal. V některých případech kriminálníci získají i přístup k internetovému bankovnictví oběti, odkud nejen převedou úspory, ale navíc ještě jejím jménem požádají o půjčku.
Případy všech podvedených mají společné to, že zločinci okradeného člověka po telefonu dostali pod silný psychický tlak, takže podvedený udělal kroky, které se následně s odstupem mohou jevit jako iracionální. Jak se ale ukazuje, v takové situaci chybují i lidé, kteří například v bance sami pracují, nebo se živí informačními technologiemi.
Organizovaný zločin
Že jde o práci organizovaných kriminálních skupin, ukázalo rozkrytí gangu, který kromě Česka operoval i na Ukrajině. Desetičlenná skupina ukradla za poslední tři roky necelých 200 milionů korun
Stovky lidí připravili o téměř 200 milionů korun. Policie rozkryla gang falešných bankéřů ze tří zemí
Číst článek
Nejde ale o jedinou takovou skupinu, na Češky a Čechy jich cílí několik, navíc své triky postupně vylepšují. Nově si vypomáhají hlasovým robotem, který oběti kontaktuje. A ty, které na podvod zareagují, následně kontaktuje živý pachatel a v podvodu pokračuje. Zločinci jsou tak efektivnější a stihnout okrást víc lidí.
V průměru připadá na jednu oběť škoda 300 tisíc korun, ale individuální škody jdou nezřídka i do milionů. Policie aktuálně šetří přes 300 případů napříč republikou.
Ač se banky i mobilní operátoři snaží podvodům předcházet, pachatelé se jim obratně přizpůsobují. Například oběti tvrdí, že si nemá nic ve své bance ověřovat, protože do útoku na její peníze jsou zapojení právě i pracovníci na pobočkách.
O penězích si nevolejte
Řešením je tak v první řadě finanční transakce po telefonu neprobírat s nikým, kdo vám zavolal. Pokud už člověk potřebuje banku oslovit, může tak udělat skrz internetové bankovnictví, datovou schránkou či osobně na pobočce. A pokud už chce do banky zavolat, měl by si číslo najít přímo na jejím webu.
‚Falešný Pirk‘ stále doporučuje přípravky na srdce. Prodejce na dotazy reagoval nátlakem a urážkami
Číst článek
Pokud se pak někdo po telefonu vydává za policistu, je nejjistější hovor okamžitě ukončit a obratem volat tísňovou linku 158, kde má člověk jistotu, že opravdu mluví s policií. Tam zjistí, zda ho opravdu kontaktoval kriminalista, nebo zda šlo o podvod.
Samotné banky také nikdy nebudou po telefonu žádat o přístup k internetovému bankovnictví, z logiky věci mají všechny potřebné informace o klientovi k dispozici.
A jelikož neexistuje způsob, jak si spolehlivě ověřit, že osoba v telefonu je skutečně tím, za koho se vydává, je lepší všechny podezřelé hovory jednoduše rovnou položit. A to i v případě, že volající tvrdí, že je úředník nebo policista. I kdyby tomu tak skutečně bylo, povinnost volat si s úřady neexistuje.
