Z Brna vyrazila na Antarktidu už podvacáté vědecká výprava. Zkoumat bude vlivy změn klimatu
Ve středu ráno vyrazila z Brna na Antarktidu výprava českých i zahraničních vědců. Jejich cílem je Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Vědci tam budou dva měsíce zkoumat prostředí nejsevernější části kontinentu - Antarktického výběžku.
Lucia Kaplan Pastíriková, doktorandka Geografického ústavu přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, má ve svém pokoji jeden větší kufr a jednu menší krosnu. „Do Antarktidy máme každý povolené jedno velké odbavené zavazadlo, které má maximálně 23 kilo a příruční zavazadlo, které si můžeme vzít do letadla,“ vypočítává.
Má připravené teplé prádlo, ponožky, bundy z lehkého materiálu. „Je doporučené mít spíš tři až čtyři vrstvy, které se dají různě kombinovat podle počasí a potřeby,“ vysvětluje Kaplan Pastíriková
U kosmetiky jsou důležité opalovací krémy. „UV záření může být nebezpečnější právě na místech, kde je narušená ozonová vrstva. Na Antarktidě to souvisí ostrým sluncem a odrážením,“ popisuje.
Na Antarktidu nejede na dovolenou, ale jako vědkyně. „Velmi specificky se budu orientovat na výzkum permafrostu, což je trvale zmrzlá půda, a také aktivní vrstvy, která v čase antarktického léta, kdy tam jdeme, z častí rozmrzla,“
Zkoumat bude, jak tam taje led a jaký to má vliv na půdu, živočichy i prostředí. „Všechny toto vědní disciplíny jsou dost propojené. V souvislosti se změnami ledovců nebo s klimatickými faktory se snažíme o dlouhodobější monitoring prostředí. Například snímky z dronu potvrzují výsledky, které měříme na povrchu,“ přibližuje doktorandka.
Takový dron mi ukazuje Petr Váczi, vedoucí už dvacáté výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidu. Dron má na sobě připevněnou červenou krabičku, která má v sobě pět objektivů. Jde o kamery. „Když se vy, včela a pes podíváte na stejné místo, každý ho uvidí jinak. Když dáte pohledy dohromady, zjistíte ty speciálnosti prostředí, a co se na něm nachází,“ popisuje Váczi.
Prostředí ostrova James Rosse vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě pozorují ze vzduchu i přímo ze země, protože je v mnohém unikátní. „V průběhu antarktického léta, to znamená když je tady u nás zima, tam sníh odtává. A je možné pozorovat jevy spojené právě se změnou klimatu. Zvláště posledních dvacet třicet let je to velice markantně vidět. Ubývání ledovců, změny teplot jako takových v tom prostředí samotném, pak co se děje třeba s biotou, to znamená se živými organismy,“ přibližuje.
Změna klimatu na Antarktidě sice může pro některé organizmy znamenat lepší podmínky, většinou je to ale naopak. „Mnohem důležitější je, že změna častokrát souvisí s tím, že spousta organismů, která tam je, naopak vymírá. Mnohdy se to děje tiše. To znamená, že my o nich ani nevíme, ale později zjistíme, že spektrum bioty bylo před pár lety nebo před stovkami let mnohem bohatší, než je v současnosti,“ uzavírá vedoucí výpravy.
Do výzkumu na stanici Johana Gregora Mendla se zapojí i expediční lékař. Bude pozorovat reakci organizmů polárníků na extrémní prostředí Antarktidy a zaměří se i na patogení houby, které v dlouhodobě uzavřené stanici žijí. Ve spolupráci s farmaceuty pak bude zkoumat také to, jak mráz ovlivňuje vlastnosti léků.
