Sexuální revoluce v archeologii. Díky novým metodám mohou vědci zpochybnit tradiční role mužů a žen
Nové metody určování pohlaví z lidských ostatků způsobily v archeologii něco jako sexuální revoluci. Dá se říct, že ji rozpoutala analýza proteinu ze zubů u koster na dávném hřbitově v italské Modeně. Z rozboru zubního proteinu totiž vyplývá, že vedle sebe leží patnáct set let ruku v ruce dva muži. Vliv na pohled odborníků mohly mít taky změny ve společnosti.
Hřbitov s hrobem se dvěma kostrami našli archeologové v Itálii už v roce 2009. Tehdy zkoušeli odborníci určit pohlaví koster obvyklými metodami, a to jednak z kostí, a pak z analýzy DNA, která jim ovšem stále nějak nevycházela. Celých deset let se tak předpokládalo, že jde o pár – tedy o muže a o ženu.
Před třemi lety se pokusili vědci z Boloňské univerzity určit pohlaví páru znovu. Tentokrát použili novou metodu určování pohlaví z proteinů v zubní sklovině, které se u mužů a u žen liší.
Analýza ukázala, že Milenci – jak se páru začalo říkat – jsou oba muži. Dvojice koster se tak stala důkazem možného vztahu stejného pohlaví z pátého století. Ty ale na druhou stranu nebyly, jak známo, výjimkou během celé antiky.
„Je to celkem jasný odraz toho, jak to tehdejší lidé vnímali, že tohle nepovažovali za nic výjimečného. Nakonec to víme i z doby římské, z pramenů, že vztahy žen s ženami a muži s muži bývaly běžné a lidé to tolerovali,“ vysvětluje osteoložka Miriam Nývltová Fišáková z Ústavu fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Když se podíváte na etnografické paralely, tak ti lidé k tomu přistupovali úplně normálně. Jediný, kdo s tím měl problém, tak byly společnosti s monoteistickým náboženství, jako je křesťansko-židovská a muslimská,“ popsala. Podle Nývltové Fišákové tak společenské normy dopadají i na vědu, což se pak odráží samozřejmě i v archeologii.
Pánev a lebka
Pohlaví člověka z dob dávno minulých se tradičně určuje z kostí, jako je pánev a taky lebka, respektive z jejího tvaru. Mužské i ženské pohlavní znaky se dají rozeznat i na čelisti.
Dlouhá léta pomáhala archeologům taky hrobová výbava. Ta se podle osteoložky Nývltové Fišákové ale v poslední době rovněž ukazuje jako ne příliš spolehlivý ukazatel.
„Ženy u sebe mají často sekery, meče a u toho potravu, takže se ukazuje, že jejich role byla úplně jiná. A mě rozesmávají představy, že ženy žily v jeskyních a staraly se o děti a oheň a muži lovili. Ve skutečnosti to bylo tak, že v jeskyních nikdy doopravdy nežily a muži i ženy kooperovali navzájem i při lovu, protože by jinak nepřežili.“
Protein, podle kterého nově vědci rozlišují pohlaví u nalezených ostatků, se dá ze zubů dostat pomocí kyseliny. Z něj se pak detekuje jeho chemické složení, které se u žen a u mužů liší. Levná a rychlá analýza proteinu ze zubů teď může pohlaví z kosterních ostatků snadněji zjistit a pomoct tak prolomit mnohé zažité názory na vztahy a činnosti lidí z již zaniklých civilizací.
Vědci objevili gen zvyšující riziko těžkého průběhu covidu-19. V Evropě ho má asi 10 procent populace
Číst článek
„Je to celkem nová metoda, která se zatím běžně nepoužívá, protože si většinou vystačíme s antropologickými analýzami, i když tam to má taky svoje omezení. Víc se zatím taky využívá analýza DNA, kdy zjišťujeme XY, XX. Tady v Česku tuto metodu s proteiny myslím ještě nikdo nepoužil.“
Žena, nebo muž?
Jak připomíná britský deník The Guardian, širší debata o správném určení pohlaví se ve světové archeologii naplno rozjela společně s dnes už slavným dokumentem z roku 2017 o vikingském válečníkovi, kterého archeologové objevili v hrobě plném zbraní ve švédské Birce.
O hrobu se vědělo od konce 19. století a právě kvůli zbraním se předpokládalo, že v něm leží muž. V tomto případě analýza vzorku DNA ale nakonec ukázala, že jde o ženu. Představa válečnice se přitom neslučovala s dosavadními představami o Vikinzích.
„Tento přístup tak trochu odráží společnost jako takovou. My teď máme směr, že jsme uznali homosexualitu, že uznáváme, že existuje nejedno pohlaví, že máme gender. A pod vlivem tohoto se začaly zkoumat zpětně tyto věci,“ uzavírá osteoložka Miriam Nývltová Fišáková, která se u nás i ve světě podílela na mnoha archeologických výzkumech.
Poslechněte si všechny novinky ze světa vědy, provází jimi Jan Burda. Dozvíte se, že Brno se nově pyšní špičkovým elektronovým mikroskopem. Hongkong v úterý nařídil utratit dva tisíce křečků, u jedenácti se totiž potvrdil koronavirus. Celkový objem plastů na planetě překročil celkový objem všech žijících savců.
