Na Zlínsku spustili první českou výrobu bezemisního vodíku. Má nahradit fosilní paliva v těžkém průmyslu
V Česku se poprvé začíná průmyslově vyrábět zelený vodík. Jde o důležitý krok ve snaze chránit klima. Odborníci si od této technologie slibují, že pomůže tam, kde není snadné nahradit fosilní paliva. Týká se to těžkého průmyslu, výroby hnojiv nebo nákladní dopravy. Ale jde využít také pro skladování a pozdější využití energie ze slunce nebo větru a časem má nahradit i zemní plyn. První výrobu zeleného vodíku spustili v Napajedlech na Zlínsku.
Středobodem všeho je objekt, který připomíná stavební buňku, ale je plný všemožných trubek a další techniky. Ta dovede vodu za pomoci elektrické energie štěpit na kyslík a právě vodík. Pokud je elektřina z obnovitelného, v tomto případě solárního zdroje, jde o vodík bezemisní, tedy zelený.
„Elektrolyzér za hodinu vyrobí zhruba množství, které stačí na ujetí 350 kilometrů osobního automobilu,“ vysvětluje Vítězslav Skopal, předseda představenstva firmy Solar Global, která spouští průmyslovou výrobu zeleného vodíku v Česku jako první.
Celková kapacita výroby je zatím osm tun bezemisního vodíku ročně. To je pro představu množství, na které by jedno osobní auto ujelo 800 000 kilometrů, aniž by cestou přispívalo k poškozování klimatu. To na celé Česko není mnoho a zatím se to ekonomicky nevyplatí bez dotace, která v tomto případě jde z Modernizačního fondu Evropské unie.
Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
Číst článek
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL jde teď hlavně o to technologii v Česku rozjet, aby mohla ve větším začít nahrazovat zemní plyn a chránit tím klima mezi lety 2030 a 2040.
„V řádu jednotek let to už bude běžné a uživatel ani nepozná, že část toho, co spaluje, ať už v domácím kotli, hořáku nebo samozřejmě průmyslových areálech, není stoprocentní zemní plyn, ale částečně už obnovitelné palivo. Ta technologie v komerční části teprve začíná, nicméně mezi lety 30 a 40 by měl zelený vodík většinově nahradit fosilní palivo – tedy zemní plyn. Předpokládáme opravdu masivní nárůst využívání vodíku jak v průmyslu, tak v dopravě,“ upřesnil Hladík.
V dopravě je sice zelený vodík využitelný hned, chybí tam ale potřebná infrastruktura. V osobní dopravě se s ním navíc v konkurenci elektromobility příliš nepočítá. Jsou ale odvětví, ve kterých může být využití této technologie zásadní.
Zásadní role v dekarbonizaci
Modré světlo narušuje biorytmy. Večer je lepší svítit žlutě zabarvenou LED žárovkou, doporučuje fyzik
Číst článek
„Zelený vodík hraje určitě zásadní roli pro dekarbonizaci ekonomiky. Budeme ho například potřebovat pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů anebo i výrobu průmyslových hnojiv. Také nám pomůže ukládat část přebytečné elektřiny z fotovoltaiky nebo větrných elektráren, protože klasické lithiové baterky nám umožní denní nebo hodinovou akumulaci, ale právě vodík funguje jako dlouhodobé palivo. Když si potřebujeme ze sezony na sezonu převést část energie z obnovitelných zdrojů, tak to pomocí vodíku lze poměrně snadno,“ objasnil Martin Sedlák, programový ředitel svazu moderní energetiky.
V blízkém zahraničí už jsou podle něj s bezemisním vodíkem dál a Evropa obecně na něj hodně sází ve snaze zbavit se fosilních paliv, která významně poškozují klima.
Jak předou kočky? Hlasivky mají podobné těm lidským, vydávají zvuk obdobně hluboký jako slon
Číst článek
„Německo například aktualizovalo svou vodíkovou strategii. Počítá s tím, že bude vodík využívat také například v paroplynových elektrárnách jako náhradu zemního plynu. A to povede podle našich očekávání k rozmachu využití zeleného vodíku v Evropě. Ve Švédsku například je už první projekt klimaticky neutrální výroby oceli, o který má zájem třeba automobilka Volvo pro svou produkci osobních vozů. Podobné projekty jsou i v Německu nebo ve Francii, kde se vodík používá jako část náhrady fosilních vstupů do produkce oceli,“ dodal Sedlák.
