Biobanka už čtvrt století pomáhá s vývojem nových léků a diagnostických metod
Biobanka Masarykova onkologického ústavu už 25 let poskytuje vědcům vzorky pacientů s rakovinou. Pomáhá tak s vývojem nových léků nebo diagnostických metod. Biobankéři za tu dobu od pacientů nashromáždili přes 300 tisíc vzorků tkání a krve. Zároveň zlepšili techniku jejich zpracovávání a uchovávání. Využívají například robotizované laboratoře. Podrobnosti přináší Magazin Experiment.
S primářkou Oddělení laboratorní medicíny Masarykova onkologického ústavu Zdeňkou Čermákovou jsme v laboratoři s mnoha skříněmi, ve kterých jsou různá robotizovaná ramena a další přístroje. Ty jsou propojeny malými kolejničkami a na ty jsme si teď zasadili několik zkumavek s krví.
Zkumavky hned odjely do prvního přístroje – čeká je odstředění v centrifuze, kde se oddělí krvinky od séra nebo plazmy. Potom vzorek poputuje k další analýze, popisuje šéfka zdejších laboratoří. „V dalších přístrojích měříme základní biochemické parametry pro diagnostikování nemoci. Je to například hladina krevního cukru nebo jaterních testů,“ doplňuje.
Krev i nádory
Lékaři takto především zjišťují zdravotní stav pacienta. Co po podobných analýzách zbude, musí některé nemocnice zlikvidovat. Tady v Masarykově onkologickém ústavu ale můžou pacienti zbytky darovat Bance biologických materiálů.
„Představme si, že nějaký výzkumník vyvíjí novou diagnostickou metodu a potřebuje si ověřit její funkčnost. A k tomu slouží ty naše vzorky,“ vysvětluje Zdeňka Čermáková.
Kromě krve biobanka uchovává i vzorky pevných nádorů. Patolog Rudolf Nenutil s kolegy právě zpracovává resekát prsu přímo z operačního sálu: „Vidím, že tady je docela veliký nádor – ten nebudu pro diagnostiku potřebovat celý, takže část mohu odebrat a zamrazit pomocí tekutého dusíku pro uložení v biobance.“
Obří termosky
Tekutý dusík vzorky zmrazí na minus 196 °C a poté si je přebírá biobankéřka Eva Roučková, která je uloží do speciálních Dewarových nádob, které si můžeme představit jako obří termosky válcovitého tvaru o výšce i průměru asi 1,2 metru.
„V každé Dewarově nádobě můžeme uskladnit až 40 tisíc vzorků. V biobance jich máme 5 a další vzorky uchováváme i při pokojové teplotě. Dohromady jich máme přibližně 300 tisíc,“ doplňuje.
Banka biologických materiálů Masarykova onkologického ústavu právě slaví 25 let a podle jejího ředitele Romana Hrstky se za tu dobu výrazně zlepšilo třeba skladování vzorků. Původně byly zmraženy jen na minus 85 °C.
„Při těchto vyšších teplotách dochází k postupné destrukci toho materiálu. Teprve teploty pod minus 150 °C v parách kapalného dusíku zaručí, že se tyto procesy úplně zastaví a ten materiál si uchová maximální kvalitu a hodnotu,“ vysvětluje.
Velké plány do budoucna
Biobanka vydá vědcům každý rok tisíce vzorků. „Tento materiál přispěl například i k výzkumu Lipidica profesora Holčapka, který vyvinul metodu umožňující detekovat přítomnost rakoviny slinivky břišní v uvozovkách z několika kapek krve,“ vybírá jeden příklad z úspěšné výzkumné praxe Roman Hrstka.
I když srdce nejde transplantovat, může zachránit život. Chlopně dárců čekají v ojedinělé tkáňové bance
Číst článek
Masarykův onkologický ústav před 15 lety spoluzaložil národní síť biobank a o tři roky později i evropské konsorcium pro biobankování. To usnadňuje mezinárodní vědeckou spolupráci „například s rakouským start-upem, který se zaměřuje na vývoj nového diagnostického setu pro detekci jakéhokoliv nádorového onemocnění obecně“.
Masarykův onkologický ústav staví novou budovu. Kapacita biobanky se díky ní téměř ztrojnásobí. Bude navíc automatizovaná, a tím se sníží pravděpodobnost chyb při ukládání nebo vyhledávání vzorků.
Jak se rentgenuje letadlo a další velké předměty? Jak efektivně sekat trávu pod panely solárních elektráren? Mohou i malé firmy dosáhnout na AI nástroje na míru? A proč je užitečné zmagnetizovat živé buňky? Poslechněte si celý Magazín Experiment výše.