Plýtvají mateřským mlékem méně než v Evropě. Přesto v hradecké nemocnici přemýšlí, jak to zlepšit
Experti ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se snaží zdokonalit ošetření mateřského mléka. Z tamní banky ho dostávají například předčasně narozené děti. Mléko proto musí být naprosto nezávadné. Kvůli bakteriím ale zdravotníci některé dávky vyřazují. Je to asi 10 procent z celkového množství. I když je to evropský podprůměr, nová metoda by mohla číslo ještě snížit.
Zdravotní sestra Michaela Fišerová přijímá v Mléčné bance královéhradecké fakultní nemocnice další průhledné lahvičky. Jsou plné bílé tekutiny. „Třikrát v týdnu jezdí sanitáři z dětské kliniky a dováží nám mateřské mléko. Jednou za 14 dní svážíme dvakrát, většinou v týdnu od externích dárkyň,“ popisuje denní rutinu.
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se snaží experti zdokonalit ošetření mateřského mléka
Jen tak se přijaté mléko třeba k předčasně narozeným dětem nedostane. „Tady tomu se říká pasterizační lázeň. Lahvičky se do ní vloží a po dobu 30 minut nad 62,5 půl stupně Celsia trvá pasterizace,“ popisuje Fišerová. Následuje ještě chlazení a pak zamrazení.
Vedoucí mléčné banky Miroslava Jandová ukazuje na velký mrazák: „Tady jsou šokovaná mléka, která jsou zatím v karanténě a čekají na výsledky mikrobiologické kontroly. Potom budou vyřazena ta mléka, která budou mít pozitivní nálezy. Ta mléka, která budou negativní, budou vydané do klinického použití.“
Ročně spolu s kolegyněmi vydá Jandová až 1700 litrů mateřského mléka.
„Dlouhodobě jsme se v našem výzkumu soustředili na bakterii Bacillus cereus, protože právě ta tvoří největší procento výskytu všech pozitivních mikrobiálních nálezů,“ přibližuje, proč nejčastěji mléko nemůžou využít. Zmíněná bakterie může způsobovat například průjmy nebo zvracení.
Proto i přes ošetření musí zdravotníci deset procent přijatého mléka vyřazovat. Evropský průměr je 14 procent.
Místo teploty tlak
Vedoucí Jandová si ale řekla, že místní číslo může být ještě nižší. „Věnovali jsme v dlouhodobém výzkumu testování vysokotlakých metod. V literatuře je popsáno, zatím v rámci experimentu, že vysokotlaké metody jsou šetrnější k mateřskému mléku. A hlavně jsou účinné i na spóry,“ vysvětluje.
Nová metoda znamená, že mléko se nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj ale opakovaně působí veliký tlak. Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné. Po novém ošetření by se totiž vyřazovalo asi pět procenta mléka.
„Mohlo by to zvýšit produkci. Samozřejmě je v tom klinický benefit, tedy že by bylo více mléka a dostalo by se i na fyziologicky rozené děti, nejen na ty nedonošené. Protože mateřské mléko je vzácné. Myslím, že je to budoucnost,“ dívá se do budoucnosti Jandová.
Tlakem ošetřené mléko si navíc zachovává více prospěšných látek než po pasterizaci.
