Evropané nechtějí kupovat americká auta. Tím je dána obchodní bilance, ne cly, tvrdí odborník
Americká cla na zboží z Mexika se o měsíc odkládají. Totéž platí pro zboží z Kanady. Vůči Číně navýšil Donald Trump cla o 10 procent. Americký prezident také hrozí, že jeho administrativa velmi brzy zavede cla na výrobky z Evropské unie, třeba na osobní vozy jsou jen 2,5 procenta. „To by pomohlo dovozu evropských vozů vyráběných v USA,“ předpovídá pro Český rozhlas Plus Ivan Hodáč, bývalý generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů.
Americký prezident Donald Trump mluvil hlavně o automobilech. Stěžoval si, že Evropané už neberou od Američanů auta, zatímco Američané nakupují miliony aut. Také se zmínil o zemědělských výrobcích a mluvil o deficitu v neprospěch Spojených států, který podle něj činí 300 miliard dolarů. Co by pro evropské automobilky znamenalo, pokud by opravdu zavedl cla?
Tak za prvé to, že má Amerika deficit vůči nám v oblasti automobilového průmyslu, je dáno tím, že evropští spotřebitelé nechtějí kupovat americká auta. To nemá nic společného s desetiprocentními cly.
Kdyby Trump navýšil cla na dovoz aut do Spojených států, která jsou jen 2,5 procenta? V extrému by to mohlo znamenat přesun výroby do Spojených států a mělo by to vliv na pracovní místa. To jsou dvě základní věci.
Vy se opravdu domníváte, že hrozba přesunu evropských automobilek a firem do Spojených států kvůli vyšším clům je reálná?
Já si nemyslím, že je to reálné. Ale je to možné. Nezapomeňte, že Mercedes a jiné evropské automobilky již vyrábějí ve Spojených státech, to znamená, že by tam mohly vyrábět ještě víc.
Nejde také jenom o přesun automobilek, ale o přesun dodavatelů. Pokud by se snížil vývoz do Spojených států, tak to nebude mít vliv přímo na Českou republiku, co se týče výroby aut, ale co se týče dodavatelských řetězců. Takže se o tom mluví i v jiných odvětvích. Možná to je extrémní představa, ale možné to opravdu je.
Vyjednávání s Trumpem
Vy znáte velmi dobře bruselské prostředí, léta jste tam působil. Kdo bude podle vás klíčovým vyjednavačem s Bílým domem?
To dnes nikdo neví. Nebude to asi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, i když by měla. Říká se, že Trump chce mluvit s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Uvidíme.
V USA začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny. Peking se v reakci zaměřil na ropu a uhlí
Číst článek
Měla by to být podle všeho von der Leyenová, ale otázka je, jestli se s ní bude Trump bavit.
Jak to probíhá organizačně? Mohla by se výše cel ladit jenom na úrovni vlád, tedy běžně přes diplomacii? Nebo se zapojí i byznys a odbory?
Především se bude bavit byznys a odbory s byznysy a odbory ve Spojených státech. My jsme s nimi vždy měli velice dobré vztahy.
Když se vyjednávala TTIP, obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropou za Baracka Obamy, kterou potom Trump shodil se stolu, tak automobilový průmysl byl první, kdo se za dohodu postavil. A to automobilový průmysl na obou stranách.
Pozitivní vztahy mezi Spojenými státy a Evropou jsou jak pro byznys, tak pro další odvětví včetně mezinárodních vztahů naprosto klíčové. A já myslím, že si to každý uvědomuje. Takže byznys a odbory v tom také pojedou.
Ještě jednou ke clům na auta. Ta jsou rozdílná pro osobní a nákladní auta. Jaká unijní strategie v případě vyjednávání o případných clech na automobily by mohla být z vašeho pohledu pro Evropskou unii výhodná?
Já nevím přesně, co by bylo výhodné, ta otázka je, co Trump udělá. Mluvilo se o tom, že z naší strany by se 2,5 procenta mohla zvýšit a na druhou stranu těch 10 procent by mohlo jít níž.
V Evropě jsou automobilky, které dovážejí auta ze Spojených států a vyrábějí ve Spojených státech a musí jít přes deset procent. Ty by měly zájem na tom, aby tato cla šla dolů na 5, na 2,5 procenta, třeba i jen na procento nebo na nulu.
Nevím, jestli by to pomohlo dovozu amerických vozů. Ale určitě by to pomohlo dovozu evropských vozů vyráběných ve Spojených státech.
