Londýnský offline klub nabírá na popularitě. ‚Odevzdat telefon bylo osvobozující,‘ říká návštěvník
Lois Shafierová odkládá svůj chytrý telefon do boxu před vchodem do londýnského klubu a je šťastná, že následující dvě hodiny budou zcela offline. Žádné vyzvánění, žádné notifikace ani rozptylování, jen setkání v reálném světě, píše agentura AFP. „Ráda vám ho přenechám! Proto jsem přece tady,“ říká Shafierová, když odevzdává svůj telefon.
Vstupenky na tyto dvouhodinové digitální detoxy bývají vyprodané. Vyprodaný byl i večírek v polovině února, kterého se zúčastnilo přes 150 většinou mladých lidí ve věku od 20 do 35 let. Za tento čas bez telefonu zaplatili 9,50 libry (asi 290 korun).
„Jsme generace technologií a sociálních sítí, ale už toho máme dost. Chceme se znovu spojit s reálným světem,“ vysvětluje 25letá Bianca Bolumová. Tato návrhářka šperků se akce účastní podruhé. Na party přišla sama a doufá, že se seznámí s dalšími lidmi.
5:51
Expert: Pětina generace Z chce být offline a bez sociálních sítí. Zároveň chtějí pracovat z Bali
Číst článek
Podle regulačního úřadu Ofcom stráví Britové ve věku 25 až 34 let se svými chytrými telefony v průměru čtyři hodiny a tři minuty denně.
Dvaadvacetiletá Liliann Delacruzová ale tvrdí, že v jejím případě to je přibližně deset hodin denně: buď chatuje s rodinou a přáteli, nebo surfuje na sociálních sítích. „Jsem tu proto, abych se dostala ze své bubliny,“ říká mladá studentka.
V kostele, který slouží jako místo setkávání, lidé sedí kolem barevných stolů se společenskými hrami a v prostoru je slyšet zvyšující se šum, protože diskuse jsou stále živější.
„Je to osvobozující, že jsem mohl odevzdat svůj telefon,“ říká 25letý inženýr Harry Stead. „Příliš často mám potřebu se na něj dívat,“ popisuje a zmiňuje i svoje FOMO (z anglického „fear of missing out“) neboli strach, že mu něco unikne, když nebude pořád online.
Lois Shafierová říká, že je na svém telefonu zcela závislá a nenávidí ho. Tato pětatřicetiletá asistentka přišla na offline party s kamarádkou, se kterou si povídá při šití. Kdyby byla doma, určitě by prý měla telefon hned vedle sebe. Ve skutečnosti ho však, jakmile offline večer skončí, rychle zapne a nespouští z obrazovky oči.
Ironií je, že účastníci se o tomto klubu a party bez telefonů dozvěděli na sociálních sítích, nejčastěji skrze platformu instagram.
30:28
TikTok vtahuje do králičí nory. Algoritmy prohlubují špatnou náladu, varuje v nové knize Eckertová
Číst článek
„Nejsem proti technologiím. Neříkám ‚zbavte se svých telefonů!‘,“ vysvětluje zakladatel londýnského offline setkávání Ben Hounsell. „Ale spousta lidí si uvědomuje, že odložit na pár hodin telefon jim udělá dobře,“ říká třiadvacetiletý muž.
Od konce října, kdy byl klub otevřen, se offline večírků zúčastnily více než 2000 lidí. „Zájem roste velmi rychle,“ říká londýnský majitel offline klubu Hounsell. Stejný klub byl otevřen také v Paříži, v Barceloně a v Dubaji.
První z nich založil před rokem v Amsterdamu Ilya Kneppelhout se dvěma přáteli. Podle něj skutečně existuje závislost na chytrých telefonech a sociálních sítích. „Používáme je, i když víme, že nám to nepřináší nic dobrého,“ tvrdí zakladatel amsterdamského offline klubu.
Offline klub je také reakcí na „epidemii osamělosti“. „Lidé hledají autentické spojení s jinými lidmi, daleko od obrazovek,“ prohlašuje Kneppelhout, který se nechal inspirovat kluby jako je Reading rhythms v New Yorku nebo Silent book club, kde se lidé scházejí, aby si četli knihy.
Telefony pod kontrolou
Odpočinek a odpojení od internetu si vyzkoušeli i někteří influenceři. V polovině listopadu Francouzka Léna Mahfoufová vyprávěla svým milionům odběratelů o svém „měsíci bez obrazovek“.
24:49
Rozkládají sociální sítě mozek? Je to sebeironie, říká expert. ‚Ztěžují soustředění,‘ oponuje psycholožka
Číst článek
Další influencerka Venetia La Mannová, která na sociálních sítích bojuje za férovou módu, se odpojuje každý víkend a dává o tom vědět pomocí hashtagu #offline48. „Jsem více přítomná v kontaktu se svými blízkými. Lépe se mi spí. A jsem kreativnější,“ říká o digitálním detoxu La Mannová.
U většiny lidí chytrý telefon a sociální sítě „neškodí duševnímu zdraví“, míní Anna Coxová, která se na londýnské univerzitě UCL specializuje na interakci mezi lidmi a technologiemi. Podle ní jde spíše o „promarněné příležitosti“, jako je blízký rozhovor s partnerem, než o čas strávený u obrazovky.
Existují však určité strategie pro kontrolu používání chytrých telefonů. Například aplikace, které nastavují limity času stráveného na sociálních sítích. Nebo černobílé nastavení obrazovky, které snižuje její atraktivitu. „Musíme se – a zejména mladí lidé – naučit mít svá zařízení více pod kontrolou,“ zdůrazňuje Coxová.
