Skleníkové plyny vyřešeny… skoro. Díky česneku
Jsme v roce 2020. Hodně z nás si dalo novoroční předsevzetí. Dost už jich bylo porušeno a většinu z nich to čeká. Nevadí, stejně si je často dáváme s vědomím, že je nedodržíme. Předpokládám, že i kocovina spojená s permoníky v hlavě a zdevastovaným žaludkem a svědomím je po silvestrovské oslavě za námi.
Ti vytrvalejší se z toho možná dosud léčí zaručenými vyprošťováky, jako je hovězí vývar, vietnamská polévka pho, bylinkový čaj s medem, kyselá okurka, ale i dlouhá procházka, sprcha a spánek. Ti „drsní“ možná do dnešního dne razí heslo: „Kocovinu léčit tím, co ji způsobilo“, což by bylo snad jediné funkční perpetuum mobile. Já po Silvestru zaslechla chabé špitnutí: „A česnečka by nebyla, prosím?“
Jak je to s česnečkou?
Ten prosebný požadavek o polévku způsobil mé malé zamýšlení nad česnekem. Hned úvodem musím říct, že s česnečkou a kocovinou to není nic slavného, sice patří dlouhodobě mezi nejdoporučovanější lék a také většinou rychle pomůže jen naoko.
Polévka to je horká, ostřejší, i brambor a kruton se tam najde, žaludek si chvilku libuje, dokonce bolest hlavy někam mizí, malátnost také ustupuje… Ovšem otázka zní, jestli to tak je? Odpověď: Asi není!
Ona taková silná česnečka pořádně rozbouří již tak pocuchaný žaludek, zamává naším tlakem a v konečném důsledku způsobí více škody než užitku. Ovšem pokud ji nepoužíváme jen jako lék na kocovinu, je polévkou tradičně zahřívací a chutnou. Vlastně se chová stejně jako její hlavní ingredience, tedy česnek. I ten je skvělý, ale ve velkém množství dokáže uškodit.
Česnek mám v kuchyni ráda
Česnek je můj oblíbenec. Omlouvám se tímto bylinkám, vyjma česnáčku lékařského a medvědího česneku, ty řadím v kuchyni k česnekovým „příbuzným“, ale teď je řeč prostě o něm, o česneku milovaném a česneku nenáviděném. Já patřím do první skupiny a používám ho, kde to jde, a množstvím nešetřím. Do kuchyně a do lékařství patří odjakživa a rozšířil se pravděpodobně z Mongolska. Patří ke starověkému Egyptu, patří k Indii i k Číně, patří do antického a i do západního světa.
Česnek a lidstvo
V lidské společnosti hrál vždy zajímavou roli, například v Rumunsku sloužil jako prevence proti Drákulovi, možná proto, že umí odpuzovat hmyz a takový komár také saje krev. Podobně se však chovali i Číňané a Malajci, ti natírali česnekem své děti coby jistou ochranou před upíry. Muslimové k němu láskou nehořeli.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
U nich se říká, že když Satan šlápl na zem, pod pravou nohou mu vyrostla cibule a pod levou česnek. Asi v tom má svůj podíl i nevraživost vůči židům, kteří česnek naopak milují, a když odešli z Egypta, cestou hořekovali, jak jim česnek chybí. Dle nich totiž utišoval hlad, zlepšoval krevní oběh, chránil proti zimě a povzbuzoval lásku. Faktem je, že ti ortodoxní konzumují česnek v pátek před šabatem, který je spojený i s milováním.
Egypťané dávali česnek otrokům, aby měli dost sil stavět pyramidy, a takový zdravý otrok se dal koupit za 7,5 kg palic česneku. Je známa vzpoura otroků právě kvůli česneku, jehož úrodu smetla rozvodněná řeka Nil.
Římané zase dávali česnek legionářům, zvláště když mělo dojít k boji muže proti muži. Tuším, že v tomto případě měl být pro římské bojovníky výhodou jejich česnekový dech.
Pravdou je, že česnek našemu dechu moc svěžesti nepřidá, a vzpomínaní Římané dokonce zakazovali přístup do chrámů takto „postiženým“ lidem.
Je česnek všemocný lék?
Skoro to tak vypadá. Ale zase je nutné vzít rozum do hrsti a konstatovat, že kdyby tomu tak bylo, bylo by o zdraví lidstva postaráno už dávno. Tedy nepřeceňovat a jenom podotýkám, že česnek není lékař.
V lékařství je jeho používání zaznamenáno již nějakých 3000 let př. n. l., kdy česnek používali Sumerové a Asyřané k léčení zánětů, teploty a k lepšímu hojení ran. O 1500 let později byl v Egyptě na papyrus napsán text s doporučením česneku jako léku na více než dvacet nemocí.
‚Jsem závislá, nelituji toho a dávky zvyšuji.‘ Povídání nad polévkou pho
Číst článek
Faktem je, že se česnek v mnoha zemích používá v medicíně už po staletí. Česnek má antibakteriální, antimykotické a antivirové vlastnosti a je preventivním prostředkem kardiovaskulárních onemocnění, zvláště dokáže snížit riziko aterosklerózy.
Snižuje bolesti zubů a dásní, léčí onemocnění dýchacích cest, je údajně i prevencí onkologickým onemocněním, celkově povzbuzuje imunitní systém a lze jej aplikovat jak vnějším, tak vnitřním použitím. Zatracovaný je česnek zvláště kvůli problémům se zažíváním a vzhledem k účinkům na krevní srážlivost. Lidé užívající léky na ředění krve tak musí být velmi opatrní.
Zdá se, že česnek je na všechno, co nás sužuje, ale ještě jednou, je to prostě česnek a žádného lékaře s jeho možnostmi a zkušenosti nenahradí.
Abych šla s dobou, je skvělý i pro snižování nebezpečného metanu v ovzduší, o čemž asi neměli staří Sumerové, Řekové, Římané a vůbec lidstvo před tisíci lety ani tušení.
Taková kráva
Co si budeme povídat, ekologové dali krávy na seznam zla, neboť produkují při svém nezřízeném pasení na lukách metan. Mimo plynu jde také o produkt, který však nejlépe znají turisté, když na letních alpských túrách náhle uklouznou.
Já za tím seznamem zla vidím ohrožené vaření s hovězím masem, třeba zrovna pečínku na česneku nebo tatarák s topinkou a česnekem.
Naštěstí se situace pro skot vyvíjí příznivě. Zásluhu na tom má kdo jiný než česnek! Na úvod budu rýmem parodovat boubelaté vepře humoristy Miloslava Švandrlíka a jeho román Černí baroni: „Česnek správně podávaný, kraví nadýmání staví!“
Na obědě u režiséra Francise Forda Coppoly, filmového tvůrce Kmotra
Číst článek
To si totiž ověřil britský farmář Joe Towers z Lancasteru, když začal do krmení jeho kravek přidávat česnek. Dobrovolně se stal součástí pokusu výzkumného a inovativního centra na Rural College ve Skotsku, jak snížit emise plynů produkované skotem, přičemž výzkum byl motivován myšlenkou, aby se konzumenti masa a mléčných výrobků cítili méně provinile při jejich konzumaci.
Jeho čtyřistahlavé stádo dostávalo spolu s krmením i přípravek vyráběný švýcarskou firmou Mootral ve Walesu z extraktu česneku a citrusů.
Výsledkem bylo, že jeho kravky snížily produkci metanu o 38 procent. K tomu stačilo přidat do jedné dávky asi 15 g vzpomínaného zázraku. Ovšem to není všechno, Joe tvrdí, že jeho kravky jsou méně vystresované, nelezou totiž na ně mouchy, což má za následek vyšší dojivosti až o 8 procent. Američtí vědci dosáhli u skotu snížení metanu až o 60 procent, ale za použití mořských řas, což je podstatně dražší metoda. Ta švýcarská směs totiž vyjde pro jednu krávu na rok asi na 1500 korun, což bohatě zaplatí vyšší dojivost.
Přátelé, pokud se cítíte provinile vůči planetě při konzumaci mléčných výrobků a hovězího steaku, vězte, že se blýská na lepší časy, a to díky právě česneku!
Musím ještě dodat, že mléko není po podání extraktu cítit. Švýcarští chovatelé dobytka o tom vědí své, neboť se přesně toto stávalo na jaře, když dobytek na loukách spásal ve velkém medvědí česnek. Mléko zapáchalo po česneku, a jelikož si farmář musí umět poradit se vším, začali z mléka vyrábět česnekové máslo!
Ještě si dovolím poznámku
Ještě jednou na závěr všeho dobrého v roce 2020. Vařte z česneku a konzumujte ho ve všech podobenstvích. Ovšem i tady platí, že střídmost a rozum je na místě.
A pokud bude nějaké mléko cítit po česneku, pijte ho dál nebo si utlučte máslo, zachráníte tím naši planetu. Hlavně doufám, že česnek přivede k rozumu „zelenou“ generaci dětí, kteří odmítají mít rodinu právě proto, že jejich potomek bude produkovat metan. Větší nesmysl snad ani nové náboženství hlásat nemůže.
