Přesně cílenou léčbu pomocí velmi vysokých dávek ionizujícího záření právě podstupuje na onkologické klinice pacient s metastatickým nádorem na mozku. „Máme tam dvě rentgenky (elektronky, které produkují rentgenové záření, pozn.red.), které nám dělají kontrolní snímky co 60 vteřin,“ popisuje radiologická asistentka Karolina Markovská.

Pacient má na hlavě speciální masku, která mu znemožňuje udělat jakýkoliv pohyb.„Limituje ho, aby nemohlo dojít k znehodnocení té léčby nebo k menší přesnosti, popisuje biomedicínský inženýr Lukáš Knybel, který má chod ještě stále funkčního Cyberknifu na starosti. „Má toho za sebou opravdu hodně. Softwary, které využíváme, nejsou úplně nejčerstvější,“ vysvětluje, proč je nutné vyměnit starý přístroj za nový.

„Souvisí to i s naprosto obyčejnými věcmi, jako je třeba bužírka kabelu, která zkřehne vlivem radiace. Nyní, když na něco šáhneme, tak riziko, že se něco dalšího pokazí dalšího, může být větší,“ upřesňuje Knybel.

Jeho slova potvrzuje i přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity Jakub Cvek. „My jsme vlastně jeli celých 15 let na plný dvousměnný provoz. Řádově se jedná o 600 až 700 pacientů za rok. Standardní evropské pracoviště má pacientů maximálně polovinu, americké třeba jenom třetinu,“ vypočítává.

Zatímco starý přístroj léčí poslední pacienty, nový ozařovač stojí ve vedlejší místnosti jenom pár kroků od původního. Dveře, za kterými bude stát, mají kvůli ochraně před radiací podobné vlastnosti jako zeď. Visí na široké konzoli, která pomáhá rozvést jejich váhu.

„Takové dveře neváží pár stovek kilo, je to několik tun. Tato konzole brání jakémukoliv poklesu během pohybu. Pomáhá i samotnému motoru, který s dveřmi pohybuje, aby se váha roznesla,“ ukazuje Knybel.

 A v čem je nový přístroj lepší? „Je umístěn důvtipněji za hlavu pacienta. Jeho ramena mají větší manévrovací prostor, dosáhnout i oblasti, které se nám dosahovaly obtížně. Jinak je výkonnější, rychlejší a i uživatelský příjemnější,“ vykládá Cvek.

Lukáš Knybel mezitím ukazuje stůl, na kterém budou pacienti při ozařování ležet. „Na stole chybí podložka pro pacienta, aby neležel na tvrdé desce. Stůl je nyní v pozici, kdy si pacient nasedá. Když je pacient připraven na léčbu, najede si trošku blíže k robotovi a robot se zase přiblíží k pacientovi,“ přibližuje průběh léčby.

Pod deskou na podlaze jsou schovány detektory. „My máme u stropu dvě rentgenky, ale informaci si musíme přenést okamžitě na monitor, který je vně tohoto bunkru. Tím, že máme detektory schované do podlahy, tak nic nebrání tomu robotovi se pohybovat i v těchto místech,“ osvětluje.

Než začne přístroj pracovat, musí se ještě důkladně ověřit jeho přesnost. „Kolegové z fyzikálního úseku začnou pečlivě proměřovat veškeré vlastnosti po fyzikální stránce. Budou se věnovat kalibraci přístroje tak, abychom mohli prohlásit, že je připravený pro léčbu pacientů. Ale ještě předtím musíme požádat statní úřad pro jednou bezpečnost, aby nám to všechno překontroloval a vydal povolení ke klinickému provozu. Já si myslím, že únor je realistický termín,“ upřesňuje onkolog Jakub Cvek, kdyby mohl nový Cyberknife začít fungovat. 

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít