Od vstupu do EU udělalo Česko chyby při čerpání peněz z unijních fondů za 38,4 miliard korun
Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun.
Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ní podáno téměř 300 trestních oznámení.
Česko má na odpověď k prvnímu unijnímu auditu o měsíc víc. Brusel vyhověl žádosti Dostálové
Číst článek
Finanční oprava znamená zrušení celého nebo části finančního příspěvku na program financovaný z fondů EU. „Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací,“ uvádí zpráva, kterou má ČTK k dispozici.
V letech 2007 až 2013 tak Evropská komise zkrátila Česku v kohezní politice dotace o 38 milionů korun a v případě zemědělské politiky o 1,1 miliardy korun, vyplývá ze zprávy.
Zpráva dále upozornila na to, že v období 2007 až 2013 Česká republika čelila výraznému tlaku ze strany Evropské komise, která v roce 2011 pozastavila všem operačním programům platby a pro jejich znovuspuštění požadovala výrazné zpřísnění kontrol a auditů, které vyústilo ve vyšší míru finančních oprav.
Vláda v pondělí podle Schillerové zároveň pověřila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), aby prověřila, jak bylo s trestními oznámeními naloženo.
Audity EU
Zprávu si vyžádala svým usnesením Poslanecká sněmovna při jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací holdingem Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu. Česku hrozí podle návrhu zprávy, zveřejněné na konci května v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu EU asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Není audit jako audit. ‚Poslali jsme do Prahy dva různé dokumenty,‘ napsal Oettinger ke zprávám o střetu zájmů
Číst článek
Babiš označil tehdy audit EK za pochybný a za útok na Česko. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl, auditoři jsou podle něj profesionálové a pracují objektivně. Cílem auditů je podle Dombrovskise ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z ČR.
Čerpání dotací
Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.
V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací. Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to mělo být asi 90 miliard.
