Disidenti Gruntorád a Bok ukončili přes týden trvající hladovku. Dostali rozhodnutí vlády o Chartě 77

Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok v neděli ukončili hladovku, kterou více než týden drželi před úřadem vlády kvůli nízkým důchodům odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu. Podle Gruntoráda vyšla vláda jejich požadavkům vstříc. Kroky kabinetu hodlá i nadále sledovat a je připravený se případně před Strakovu akademii vrátit.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 15:25 26. 11. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Signatář Charty 77 Jiří Gruntorád a John Bok před Úřadem vlády drží protestní hladovku

Signatář Charty 77 John Bok (vlevo) a Jiří Gruntorád před Úřadem vlády drží protestní hladovku | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v sobotu splnila jeden z Gruntorádových požadavků a odvolala usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.

Písemné rozhodnutí dostali hladovkáři podle mluvčího vlády Václava Smolky v neděli dopoledne. Po poledni začali Gruntorád s Bokem s pomocí přátel balit stany a další vybavení, které měli na prostranství před Strakovou akademií.

Gruntorád řekl, že vláda vyšla jejich požadavkům ve všem vstříc. I nadále ale hodlá kroky kabinetu sledovat. Ceduli s požadavkem na rezignaci ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) si ale ponechá a je připravený se před úřad vlády vrátit, pokud by vláda nedodržela své sliby týkající se důchodů disidentů.

Vláda odvolala usnesení k Chartě 77. Vyhověla tak disidentovi Gruntorádovi, oznámil ukončení hladovky

Číst článek

Hladovka

Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád zahájil hladovku minulý týden v pátek. Následně se k němu připojil i aktivista a někdejší disident Bok. Kromě řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek Gruntorád požadoval odstoupení ministra Jurečky.

Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje.

Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.

ÚSTR v neděli v prohlášení připomněl, že Fialův kabinet už splnil své programové prohlášení ohledně snížení důchodů komunistickým prominentům a nyní přistupuje k dalšímu bodu – narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům.

Strašný omyl ministerstva, Jurečka musí důchody disidentů napravit, míní Kroupa z Post Bellum

Číst článek

„Zákon bude jedním z klíčových faktorů, napravujících historickou křivdu u mužů, žen a jejich rodinných příslušníků, kteří navzdory pronásledování ze strany komunistického režimu, navzdory věznění, navzdory šikaně, navzdory tomu, že nemohli vykonávat svoji profesi, nepolevili ve svém boji za svobodu,“ stojí v jeho prohlášení.

Gruntorád ve středu v rozhovoru s Aktuálně.cz řekl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. Ministři požadavku v sobotu vyhověli a hlasováním na dálku usnesení zrušili. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl úřad vlády.

Disidenti a důchod

Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze.

Disidenti nyní mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Jejich případ posuzuje sociální správa a ministerstvo.

Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme