Prezident Zeman úkoloval tajnou službu. Požadoval jména ruských špionů i detaily živých operací
Reportéři z investigativního týmu Radiožurnálu letos upozornili, že prezident Miloš Zeman zadal řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi netradiční úkol. Chtěl po tajné službě sdělit jména ruských špionů i detaily živých operací. Úkoly prezidenta nadzvedly část české politické scény i oslovené bezpečnostní experty.
„Zabezpečte informace a poskytněte mi zprávu, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi spolupracují s ruskými zpravodajci, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá.“
Případně: „Zabezpečte informace a poskytněte mi zprávu o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka, kdo je řídí a kteří konkrétní ruští zpravodajci se na nich podílí a jak.“
Prezident Zeman žádá po šéfovi BIS jména ruských špionů i detaily živých operací. ‚Past,‘ varují experti
Číst článek
Tak vypadají úkoly, které zadal v říjnu 2020 prezident republiky Miloš Zeman šéfovi Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi.
Oslovení experti úkol označili za nehorázný a velmi netradiční.
„O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel. V žádné zemi se ústavním činitelům ani dalším příjemcům informací nikdy nesdělují obdobné informace,“ řekl pro Radiožurnál bezpečnostní expert, bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Zeman, který začínal právě v BIS.
Bezpečnostní prověrky
Rizikové je to podle odborníků i vzhledem k tomu, kterými lidmi se prezident Zeman obklopuje.
Bezpečnostní prověrku nemá ani poradce Martin Nejedlý, který na začátku prosince letěl do Moskvy za poradci prezidenta Vladimira Putina a jehož cestu musela uprostřed koronavirové pandemie povolit dokonce ruská vicepremiérka, ani hradní kancléř Vratislav Mynář.
4:04
Zeman nemusí znát jména špionů, jen povahu nebezpečných aktivit, míní člen sněmovní komise
Číst článek
„Je samozřejmě veřejným tajemstvím, že v blízkosti pana prezidenta jsou některé osoby, které mají k ruským zájmům velmi blízko, a z toho hlediska to skutečné může svoji roli hrát,“ komentoval úkol bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek.
Důvody úkolu prezident nevysvětlil. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček napsal, že o tom nic neví, hradní kancléř Vratislav Mynář pouze obecně odpověděl, že prezident může úkolovat v mezích zákona.
„S vědomím vlády také prezident republiky zadává zpravodajským službám úkoly v mezích zákona a je informován o jejich plnění. Vztahy mezi prezidentem republiky, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají,“ uvedl Mynář.
Postup podle zákona
Úkolem prezidenta se zabývala i sněmovní komise pro kontrolu BIS. Přijala usnesení, ve kterém apelovala na to, aby tajná služba postupovala v informování ústavních činitelů důsledně podle zákona.
„Byla ale svým charakterem velmi podrobná až neobvyklá. Zda to bylo v souladu se zákonem, není na posouzení stálé komise,“ uvedl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). To, že má BIS odpovědět podle zákona, na jednu stranu znamená, že má informovat prezidenta Zemana, ale zároveň ochraňovat své zdroje a zajistit správný průběh svých operací.
Investigativní reportérka o Zemanových úkolech pro BIS: Je v zájmu veřejnosti tyto informace znát
Číst článek
Všichni členové komise dostali den před jednáním dopis z kanceláře prezidenta. Hrad v něm argumentoval, že na to informace má právo. „Otázky směřující ke konkrétním údajům o objektech zájmu zpravodajských služeb jsou ze strany vlády a prezidenta republiky legální a legitimní,“ píše se v dopise.
Předseda Bělobrádek ale dopis označil za určitou formu nátlaku, a tvrdil, že si některé pasáže dokonce protiřečí. „To nikdo z pamětníků nepamatuje,“ podotkl.
Mluvčí BIS Ladislav Šticha kauzu odmítá od počátku komentovat. A není tak jasné, zda už prezidentovi odpověděl.
(Ne)jmenování generálem
Detailní úkol přistál šéfovi BIS na stole v době, kdy se Zeman dlouhodobě vymezuje proti civilní kontrarozvědce, která ve svých výročních zprávách varuje před ruským a čínským vlivem. V minulosti prezident službu označil za „čučkaře“, Koudelku ani napopáté – navzdory návrhu vlády – nejmenoval generálem.
BIS má postupovat podle zákona, rozhodla komise o požadavku prezidenta. Koudelka podle ní neselhal
Číst článek
Zároveň se netají tím, že by rád na místě šéfa BIS viděl někoho jiného. V roce 2021 v létě totiž Koudelkovi skončí pětiletý mandát. Vláda ho může prodloužit, nebo vybrat někoho jiného. Prezident může pouze doporučovat.
„Mým doporučením rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS,“ uvedl letos v listopadu Miloš Zeman pro Parlamentní listy.
Podle exředitele bývalý civilní rozvědky Petra Zemana se tak prezident úkolem snaží dostat Koudelku do pasti. Pokud by ho splnil a takové konkrétní informace poskytl, tak se BIS naprosto zdiskredituje. Pokud úkol zcela nesplní, je to další argument pro Zemana, že Koudelka nemá službu dál vést.
„Pokud by to vedení BIS učinilo, tak se zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Past spočívá v tom, že když to vedení BIS splnit odmítne, nastanou obrovské tlaky k nahrazení Koudelky někým prodejnějším. I tak ovšem bude zpravodajská činnost oslabena,“ podotkl expert Zeman.
