„Česká republika – ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu Janu Kroupovi za to, že jeho telekomunikační provoz byl nezákonně předmětem odposlechu a záznamu, a za to, že nebyl o této skutečnosti v souladu se zákonem včas informován,“ píše se v dokumentu z července 2019, který resort zaslal novináři.

„Pan Kroupa požadoval písemnou omluvu a té žádosti jsme vyhověli. Omluvili jsme se dopisem,“ říká mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Novináře policie poslouchala celkem pět měsíců. Spolu s ním mělo napíchnutý telefon několik vysoce postavených lidí, třeba dnes už bývalý vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula, jeho tehdejší náměstek Libor Grygárek, exředitel protikorupční policie Tomáš Martinec nebo třeba bývalý detektiv František Zahálka. Ani navzdory odposlechům ale policie nepřišla na to, že by někdo z nich informace vynesl.

„Je to dlouhá doba, ale jsem rád, že k takovému kroku nakonec ministerstvo přistoupilo. Nesmíme ale zapomínat, že omluvě předcházela dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu a jedno rozhodnutí Ústavního soudu, takže ono to zase tak dobrovolné a od srdce nebylo,“ říká Kroupův advokát Petr Toman.

Narážel tak hlavně na verdikt Nejvyššího soudu ze září loňského roku. Soudce Jiří Pácal tehdy rozhodl, že odposlouchávat novináře by mělo být možné jen ve výjimečných případech a soud musí zdůvodnit, proč prolamuje právo na ochranu zdroje. Odposlech Kroupy proto tehdy označil za nezákonný.

Konkrétně podle Nejvyššího soudu porušil zákon ostravský soud, který odposlech povolil. Například nezdůvodnil, proč porušuje novinářovo právo na ochranu zdroje.

„Okresní soud v Ostravě rovněž pochybil, pokud se v rámci odůvodnění příkazů k odposlechu nezabýval také přiměřeností takového zásahu s ohledem na právo novináře na ochranu novinářského zdroje,“ napsal v odůvodnění soudce Pácal. A dodal, že soud by měl vždy zvážit, „zda je veřejný zájem na odhalení zdroje natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, respektive právo na utajení zdroje informace“.

Nikdo za nic nemůže

Mluvčí ostravského soudu Lukáš Delong už v minulosti odmítl, že by ostravský soud zanedbával své povinnosti. „Příkazů náš soud vydává celou řadu a proti drtivé většině z nich není od nadřízených soudů žádných výtek,“ řekl tehdy bez dalších podrobností Delong.

Novináře odposlouchával tehdejší protimafiánský útvar (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, dnes Národní centrála proti organizovanému zločinu), kterému šéfoval Robert Šlachta. Ani ten zpětně nechce říct, co je vedlo k tomu, že napíchli na několik měsíců novinářův telefon.

„Policie navrhuje odposlech, který musí povolit soudce, a tak to bylo i v tom případě. Rozhodnutí nebudu vzhledem k časové prodlevě komentovat,“ říká bývalý policista Šlachta, který dnes pracuje jako náměstek u celní správy.

Dalík dostal pět let za podvod

Případ pandurů skončil po několika letech vyšetřování odsouzením Marka Dalíka. V roce 2017 ho soud poslal na pět let do vězení. Podle spisu si totiž řekl v roce 2007 o téměř půl miliardy korun za to, že bude Česko dál pokračovat v nákupu pandurů. Podle soudu ale podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral vliv na ministry.

Lobbista Marek Dalík vinu popírá. Stěžoval si u Ústavního soudu, že byl odsouzen na společenskou objednávku. Jeho stížnost ale Ústavní soud loni zamítl.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít