Zákonem o střetu zájmů se Ústavní soud zabýval na podnět dvou skupin senátorů. Zákon podle nich po novele odporuje ústavnímu pořádku a nutí neuvolněné komunální politiky k „majetkovému striptýzu“.

Za 42 kolegů jednal Ivo Valenta (Soukromníci), za druhou, šedesátičlennou skupinu vystupoval Michael Canov z klubu Starostů. Soud se oběma návrhy, které se částečně překrývaly, zabýval ve spojeném řízení.

Vyhověl jim jen z menší části. Podávání majetkových přiznání podle soudu sleduje legitimní cíl, problém spočívá jen v rozsahu nahlížení do registru.

Čím širší okruh lidí se bez omezení může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí bude takový člověk pociťovat, uvedl v nálezu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Přímé zveřejnění téměř všech údajů v registru není podle nich ani nezbytné vzhledem ke smyslu zákona o střetu zájmů, ani přiměřené vzhledem k právu na soukromí.

Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, kteří nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky. Registr vede ministerstvo spravedlnosti.

Část zákona stanovující povinnost podávat majetková oznámení zůstává po střede beze změn. Ústavní soud škrtl jen pasáž upravující nahlížení do registru u různých veřejných funkcionářů. Zákon říká, že do registru může nahlížet každý. Vidí většinu údajů, nezobrazuje se datum a místo narození a identifikace nemovitých věcí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít