Justice se k náramkům pro vězně podle Benešové staví ‚rezervovaně‘. Pachatelům však chybí zázemí
152 lidí aktuálně hlídají elektronické náramky pro vězně. Většinou je nosí pachatelé odsouzení k trestu domácího vězení. Před rokem, když se dlouho odkládaná novinka spouštěla, byla očekávání až čtyřnásobná. Podle ministerstva spravedlnosti se soudy zatím k používání náramků staví rezervovaně. Soudcovská unie ale uvedla, že řada odsouzených nemá potřebné domácí zázemí.
V drtivé většině případů (85 procent) náramky nosí muži. Je mezi nimi třeba František, který dostal roční trest domácího vězení za neplacení výživného.
„Začátky byly krušné, to jsem zakopával všude, nemohl jsem si na to zvyknout. V noci okopané kotníky, ale časem jsem si na to zvyknul. Jsem byl moc rád, že jsem dostal tohle. Mohu dál splácet ty dluhy a nevypadnu z toho pracovníku návyku,“ popisuje Radiožurnálu.
František pracuje jako elektrikář v automobilce. Postěžoval si na to, že baterie náramku se rychle vybíjela.
„To už vydrželo jenom pár hodin přes den. Mám i powerbanku, kterou si můžu přicvaknout na nohu, ale v práci se to moc nehodí, protože tam lezu mezi stroji. V noci jsem na kabelu, protože to se nabíjí líp. Takže já když si jdu lehnout, tak si přicvaknu ten kabel na nohu, ráno se z toho vymotám a jdu do práce. Jsem v tom zamotaný jak mumie.“
Náramek místo vazby
Probační a mediační služba uvedla, že občas je potřeba z technických důvodů náramek klientům vyměnit. Zaznamenala už skoro 900 porušení podmínek dohledu. Většina ale byla méně závažných, jako docházející baterie či zpoždění při příchodu do práce nebo zpět domů v řádu minut. V takovém případě následuje telefonát z operačního střediska.
„Prověřujeme, kde byl, jestli je relevantní důvod, který uvádí. Například, že seděl ve zpožděném vlaku, nebo že byl v nemocnici, nebo že byl opravdu někde úplně jinde, než uvádí,“ vysvětluje ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Elektronické náramky pro vězně má v Česku už 93 lidí. Změří na dálku odsouzenému i hladinu alkoholu
Číst článek
Úředníci kvůli závažnějším porušením nahlásili soudům už 30 lidí s náramky. Soudci zatím za mříže poslali devět z nich. Lidé zařízení nosí taky jako náhradu vazby. Aktuálně je jich 30. V jednotkách případů se nasazují podmíněně propuštěným. Ministerstvo spravedlnosti při spuštění systému počítalo s tím, že těchto zařízení postupně využije 600.
„Možná jsme čekali, že počet bude růst trochu rychleji. Ale řekla bych, že jak justice funguje, potřebuje opravdu trochu času, aby soudci věřili a porozuměli, co jim tento systém vlastně přináší. Ta čísla i z našeho pohledu byla vypočítána jinak, ale to byla teorie a teď vidíme, jaká je praxe,“ potvrzuje větší očekávání Andrea Matoušková.
Soudy podle ministryně spravedlnosti Marie Benešovéza hnutí ANO přistupují k novince zatím trochu rezervovaně. „Naše soudnictví je konzervativní a musí si na to zvyknout, že to je novinka, a oni si neradi zvykají na novinky. Oni jedou rádi po staru a mají rádi své jisté. Musíme je přesvědčovat a musíme jim to dokazovat, že je to dobrá věc,“ uvedla Benešová.
Bez signálu to nepůjde
Ministerstvo proto pro soudce i státní zástupce pořádá semináře a očekává, že počet trestů domácího vězení poroste. Loni jich bylo 194. Za první tři čtvrtletí letošního roku 181.
Podle Soudcovské unie brání častějšímu ukládání trestu to, že odsouzení mnohdy nemají zázemí pro potřebné technické vybavení. Například žijí na ubytovnách nebo v azylových domech
Stát konečně spustí projekt elektronických náramků. Místo 2500 jich budou jen desítky
Číst článek
„Trest domácího vězení lze uložit člověku, který vede ‚spořádaný život‘ kromě toho, že spáchal trestný čin. Žije dlouhodobě na jednom místě, a to na místě civilizovaném, v dosahu mobilního signálu a v trvalé domácnosti,“ vysvětlila prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Problém je podle Unie i tehdy, když nemá odsouzený trvalý přívod elektřiny. Vězně totiž kromě náramků hlídá i domácí základnová stanice. Náramky nejčastěji hlídaly pachatele maření výkonu úředního rozhodnutí, následovala krádež, ohrožení pod vlivem návykové látky a zanedbání povinné výživy. Celkem už zařízení nosilo 300 lidí.
Na elektronické náramky se čekalo od roku 2010, kdy se do zákona dostal pojem „domácí vězení“. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Pět tendrů skončilo neúspěšně. Podařilo se to až na šestý pokus, kdy soutěž vyhrála izraelská firma SuperCom.
Za prvních 280 náramků a provoz monitorovacího centra na šest let zaplatilo ministerstvo 15,6 milionu korun. Další zařízení může dokupovat do počtu 2500 kusů. Při plném využití by měl stát za šest let zaplatit 93 milionů korun.