Proč jít volit prezidenta? Jaké pravomoce vlastně má? Hlava státu zodpovídá za jmenování členů vlády či velvyslanců. Prezident má také právo na veto, může ovlivnit českou ekonomiku skrz centrální banku a změnit směřování českého soudnictví. Zvolený kandidát bude velet armádě, jmenovat profesory a udělovat vyznamenání.

Praha 10:04 13. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Češi potřetí v historii volí prezidenta v přímé volbě. Prezident přebírá funkci složením prezidentského slibu, čímž začíná pětileté volební období. Během toho má hlava státu řadu práv a povinností.

Prezident jmenuje a zároveň může odvolat premiéra a další členy vlády. Kromě toho svolává zasedání Poslanecké sněmovny, má právo ji rozpustit, jmenuje ústavní soudce, předsedu i místopředsedu Ústavního soudu, odpouští a zmírňuje tresty, které soud nařídil (milost), podepisuje zákony kromě těch ústavních.

Jak přesně vypadá mandát prezidenta a jak k prezidentování přistupovali minulí prezidenti, si můžete přečíst v souhrnu níže.

• Prezident jmenuje a odvolává vládu
• Má právo vetovat
• Jmenuje soudce
• Uděluje vyznamenání
• Jmenuje profesory
• Má vliv na zahraniční politiku
• Velí armádě
• Může udělit milost
• Vliv na ekonomiku

Jmenuje vládu

Ústava prezidentovi sice nenařizuje, koho má jmenovat premiérem, a nenařizuje, do kdy tak má učinit, je však zvyklostí, že prezident pověří sestavením vlády lídra strany, která vyhrála volby. 

Výjimku udělal v roce 2010 Václav Klaus, když oslovil Petra Nečase, tehdejšího předsedu ODS, která byla podle volebního výsledku až druhá v pořadí za ČSSD.

Po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013 byl kritizován tehdy čerstvě zvolený prezident Miloš Zeman, když pověřil Jiřího Rusnoka, exministra průmyslu a obchodu a bývalého člena ČSSD, sestavením vlády, a to přes nesouhlas hlavních politických stran. Kabinet vládl bez důvěry Sněmovny až do konce ledna, kdy Zeman po průtazích jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Prezidenti v některých případech také podmiňují jmenování vlády prokázáním dostatečné podpory v Poslanecké sněmovně – tedy většiny minimálně 101 hlasů. Takový požadavek měl na budoucího premiéra například Václav Klaus v roce 2004.

Předsedou vlády se tehdy stal Vladimír Špidla (ČSSD). Notářsky ověřenou „stojedničku“ chtěl pak Miloš Zeman od ODS a TOP 09 v létě 2013.

Prezident Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošek. Vadí mu nižší příjmy

Číst článek

Prezidentské právo na veto

Jednou z absolutních pravomocí hlavy státu je právo na veto, které vyplývá z článku 50 Ústavy České republiky. Prezident může v odůvodněném případě nepodepsat zákon, který již prošel Parlamentem a vrátit ho zpět na projednání. 

Prezidentovo veto však může přehlasovat Sněmovna v případě, že dosáhne nadpoloviční podpory v Poslanecké sněmovně – tedy nejméně 101 hlasů.

To se stalo například 3. listopadu letošního roku poté, co Miloš Zeman vetoval novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna prezidentovo veto přehlasovala 103 hlasy a novelu stvrdila.

Práva na veto využíval i Václav Havel, který během dvou funkčních období od roku 1993 vetoval 25 zákonů. Sněmovna ho přehlasovala v 80 % případů.

Václav Klaus používal tuto pravomoc mnohem častěji než jeho předchůdce. Do konce roku 2012 vrátil 59 zákonů. Například v roce 2006 vetoval zákon o registrovaném partnerství, který pak poslanci prosadili nejtěsnější možnou většinou 101 hlasů.

Jmenování soudců

Prezident také jmenuje nové soudce, předsedu Ústavního soudu a místopředsedy. Ze soudců pak jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu.

Miloš Zeman v prosinci naznačil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu, který by nahradil končícího Pavla Rychetského. Rychetskému má však vypršet mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období končí v březnu.

To ale současný prezident nevnímá jako problém. Jediná omezující podmínka podle něj spočívá v tom, že se musí jednat o člena Ústavního soudu. Postup Zemana by ale byl podle právníků oslovených Radiožurnálem protiústavní.

Zeman tvrdí, že má analýzu, podle níž neexistuje překážka ke jmenování předsedy Ústavního soudu

Číst článek

Vyznamenává

Prezident také propůjčuje a uděluje státní vyznamenání. Státní vyznamenání je ocenění osobám, které se zasloužily o pomoc republice.

Konkrétně se jedná o nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád bílého lva. Prezident dále uděluje Řád Tomáše Garrigua Masaryka lidem, kteří se podíleli na rozvoji demokracie či lidských práv.

Dalším vyznamenáním prezidenta je medaile Za hrdinství, kterou dostávají ti, kteří nasazením vlastního života zachránili něčí život nebo se zasloužili o zachování majetku značné materiálních hodnoty.

Hlava státu uděluje také medaile Za zásluhy v oblasti hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy, školství, obrany a bezpečnosti státu či ochrany osob. 

Zeman letos rozhodl o udělení největšího počtu medailí za své desetileté funkční období. Ocenil 78 lidí. Mezi nimi se ocitly osobnosti jako členové odbojové skupiny Tři králové, Ivana Trumpová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Jmenování profesorů

Prezident má podle článku 63 Ústavy na starosti jmenování profesorů. Dělá tak na základě návrhů vědecké či umělecké rady příslušné vysoké školy. Jmenování profesorů probíhá nejméně dvakrát za kalendářní rok. 

Zeman tak učinil například 14. prosince 2022, kdy jmenoval 80 profesorek a profesorů. Byl mezi nimi i Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické, jehož jmenování Zeman odmítl podepsat v roce 2015, stejně jako fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta.

Tehdy jejich nejmenování zdůvodnil jejich údajnými prohřešky z minulosti. 

Jmenování velvyslanců

Prezident musí odsouhlasit, kdo bude zastupovat zájmy Česka v zahraničí. Kandidáty na velvyslance určuje vláda. Prezident ale musí její volbu potvrdit. Svůj vliv v takových případech uplatňovali všichni tři čeští prezidenti.

Václav Havel blokoval jmenování velvyslanců do té doby, dokud mu Zemanova vláda neslíbila, že do Washingtonu pošle jeho přítele Martina Palouše.

Spor o jmenování velvyslanců vedl i Václav Klaus, například s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem z TOP 09 v roce 2010. Ministra Schwarzenberga se týkala i pře s prezidentem Zemanem v roce 2013 o obsazení postů v Bratislavě, Moskvě a Vatikánu.

Prezident velí armádě

Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky a tím pádem může jmenovat generály.  

Miloš Zeman tak učinil u letošního státního svátku 28. října, kdy povýšil osm dosavadních plukovníků armády, policie, hasičů a vězeňské služby. 

Také tak učinil Václav Klaus, když z jeho prezidentské vojenské kanceláře přešel do funkce náčelníka generálního štábu Vlastimil Picek.

Prezident Zeman jmenoval nové generály, šéf BIS Koudelka mezi nimi opět nebyl

Číst článek

Milost a amnestie

Prezident také uděluje milost neboli odpuštění trestu, o kterém rozhodly soudy. Hlava státu může udělit milost třemi formami. Abolice je nařízení o nezahájení trestaného řízení. Agraciace je odpuštění nebo zmírnění nedokončeného trestu a rehabilitace je navrácení trestní bezúhonnosti a občanské cti.

Výrazným případem bylo například Zemanovo listopadové udělení milosti třem odsouzeným za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca. 

Havel a Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování.

Zeman v roce 2013 převedl agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti, které Hradu postupuje jen žádosti splňující přísná kritéria nastavená prezidentem. Jde o vážný zdravotní stav odsouzeného, zajištěné rodinné zázemí a nespáchání závažného trestného činu.

K nejkontroverznějším příkladům odpuštění trestu patří kauza Jiřího Kajínka, kterému udělil Zeman milost v květnu 2017, ačkoliv byl odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu.

Vliv na Českou národní banku

Prezident republiky jmenuje a případně odvolává guvernéra, viceguvernéry i členy bankovní rady. Během funkčního období prezidenta zvoleného v lednových volbách by mohla být obměněna celá rada.

Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval pět ze sedmi členů rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka v roce 2016 a loni nového guvernéra Aleše Michla.

V prosinci 2022 jmenoval Zeman nové členy České národní banky Jana Procházku a Jana Kubíčka. Ke stejnému dni také jmenoval dosavadního člena rady Jan Fraita viceguvernérem.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít