Psychiatrická péče by se měla přiblížit pacientům. Plánuje to její první reforma
V České republice se má změnit péče o psychicky nemocné pacienty tak, aby dosáhla na evropské standardy. Ministerstvo zdravotnictví představilo plán na zásadní reformu, která chce změnit systém velkých psychiatrických léčeben ve prospěch menších regionálních zařízení. Více peněz má jít i na následnou péči.
V zemi je 20 léčeben s téměř 9000 lůžky, z toho čtyři léčebny mají víc než 1000 lůžek. Část z nich by se měla zrušit, změny by ale neměly být nijak dramatické.
„V některém regionu může dojít, že se na jednom oddělení zruší určitý počet lůžek, ale naopak dojde k lepšímu komfortu pro pacienty, že z dvaceti lůžek bude na pokoji pouze pět s vlastní kuchyňkou a nějakým zařízením. A někde může dojít po nějakých propočtech i k celkovému rušení celého oddělení a určitě existuje i varianta, že by mohla být zrušena celá psychiatrická léčebna, ale rozhodně s touto variantou nepočítáme,“ přibližuje náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek z TOP 09.
Redaktorka Květa Moravcová přiblížila chystanou reformu péče o psychicky nemocné
„My nemůžeme zlepšovat nebo dokonce rušit některé psychiatrické léčebny bez toho, aniž by byla zajištěna alternativa. To znamená chráněné bydlení, komunitní péče, stacionáře a tak dále,“ dodává.
Reforma by podle něj měla být částečně financována z evropských fondů. Pokud se ministerstvu podaří dotace vyjednat, mohl by v letech 2014 až 2020 obor získat až šest miliard korun.
Chystané změny schvalují i čeští odborníci. Upozorňují totiž, že stávající psychiatrická péče je nevyhovující, chybí komunitní péče a naopak hospitalizací je mnoho a trvají příliš dlouho. Jako jediná alternativa připadají pro psychicky nemocné v úvahu chráněné byty, po celé republice jich jsou ale jen necelé dvě stovky.
Česká republika konzultuje plánovanou reformu také s evropskými specialisty. Lékaři by se nově měli o pacienty starat v malých komunitních zařízeních nedaleko místa bydliště nebo za nimi docházet domů.
Ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý přiblížil současný stav psychiatrické péče v Česku
Na reformě se bude podílet i Česká psychiatrická společnost. Její předseda Jiří Raboch zdůrazňuje, že rozhodně nepůjde jen o rušení lůžek v léčebnách.
„Hlavním cílem je zlepšit kvalitu péče, to je myslím to nejzásadnější. Nesmí se jednat o nějaké ideologické názory, že když zavřeme léčebnu, bude to vítězství, nebo když zřídíme komunitní zařízení, bude to vítězství,“ myslí si Raboch.
Ministerstvo zatím chystané změny jen naznačilo, už to je ale podle specialistů úspěch. „Byl ukázán směr a ochota, což je myslím v naší nedlouhé historii v posledních 20 letech výjimečné, že se k tomu ministerstvo takhle jasně postavilo, že s tím chce něco dělat,“ říká ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý.
Zamlouvá se mu především, že reforma si nedává za cíl rychlé změny, ale počítá s postupnou proměnou systému. Ministerstvo se chystá vytvořit komisi odborníků, kteří budou jednotlivé závěry probírat na větších fórech a konferencích. Do diskuze by se tak mělo zapojit co nejvíc zainteresovaných osob.
Vstříc evropským trendům
„Je to začátek procesu vytváření transformační strategie, ale myslím si, že to základní nasměrování, to znamená, aby se péče přesouvala blíž k pacientovi, je správné a kopírujeme tím evropské trendy,“ dodává Hollý.
Upozorňuje, že Psychiatrická léčebna Bohnice už nezávisle na plánech ministerstva podniká některé kroky, které mají péči o pacienty zlepšit. K 1. říjnu například po několika měsících testování zprovoznili výjezdní tým. Ten může podle názoru některých odborníků pomoci předcházet hospitalizacím.
Péči poskytovanou lůžkovými odděleními může podle Hollého doplňovat a z velké části nahrazovat komunitní péče, je ale potřeba nejprve vytvořit dostatečně hustou síť.
„Komunitní péče se v této chvíli v České republice limitně blíží k neexistenci, a tím nechci nijak snižovat velkou iniciativu jednotlivců a malých skupin různě po celé republice, ale to, co bychom potřebovali, a kolik by se měla rozvinout, tak skutečně začíná na poučeném základě, ale je potřeba ji rozvinout téměř kompletně,“ vysvětluje.
Nedostatečná následná péče
Největší problém s psychiatrickými pacienty totiž v současnosti není v kvalitě medicíny, ale v následné péči.
„Propuštěný pacient už nikoho v podstatě nezajímá, pokud si sám nenajde nějakou péči. Já řeknu svůj případ, byl jsem hospitalizovaný jenom v nemocnici na šest týdnů, ale v podstatě to období bylo, že jsem byl pět let v těžké depresi, ale nevěděl jsem, co dál,“ říká Jan Jaroš z občanského hnutí Kolumbus.
„Náhodou jsem se dostal do následné péče, což byl konkrétně Fokus v Ústí. Naštěstí těch Fokusů po republice funguje několik, ale je to kapka v moři. V menších městech je beznadějné, aby se člověk dostal k té péči, na vesnicích vůbec,“ dodává.
Fokus svým klientům nabízí například sociální rehabilitace, sociálně-terapeutické dílny, sociální poradenství nebo chráněné bydlení. Právě těchto služeb se ale pacientům v České republice zoufale nedostává.
Tisíce lidí, kteří by mohli díky podobným zařízením normálně fungovat, tak končí na dlouhodobých pobytech v psychiatrických léčebnách.
