Razantní a extrémní témata vzbuzují emoce. Sociální sítě mohou mladé lidi radikalizovat, tvrdí politolog
BIS ve výroční zprávě upozorňuje na riziko trendu radikalizace mladých a mladistvých na sociálních sítích. Podle výroční zprávy šlo o zhruba dvě desítky osob. Jejich radikalizace se projevovala vyhledáváním a šíření materiálů islamistického či pravicového extremistického charakteru na internetu. „Problémem je často nefunkční rodinné prostředí,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál politolog a odborník na extremismus Jan Charvát z Univerzity Karlovy.
BIS zařadila trend radikalizace mladých a mladistvých hned za ruské hrozby. Je to opravdu tak vážné riziko, když sama BIS píše o dvacítce lidí?
To číslo může vypadat, že je nízké (což je a je to dobře), ale potenciál k určité eskalaci, a zejména k násilí, je tam ale vysoký. Což BIS ukazuje na tom, že už došlo k pokusům o naprosto konkrétní útoky.
Poslechněte si celý rozhovor s politologem a odborníkem na extremismus Janem Charvátem
Máte-li skupinu, která je sice malinkatá, ale zároveň je velmi výrazně ochotná se násilí dopouštět, tak je to nebezpečí. Zároveň to je skupina, která je radikalizovaná k násilí, ne k nějaké hluboké ideologii.
To znamená, že pokud narazí v podstatě na kohokoliv, tak může být manipulována z této strany. Třeba v kontextu útoků ze strany Ruska si to umím představit velice dobře. To znamená, i když to číslo je nízké, tak to nebezpečí nízké úplně není.
Nejen plány, ale i činy
Vy už jste se dotkl toho, že BIS ve zprávě upozorňuje, že na rozdíl od minulosti, kdy většina extremistických činů v souvislosti s online radikalizací končila ve verbální rovině, některé loňské případy naznačovaly zvýšenou ochotu některých pachatelů přistoupit ke konkrétním násilným činům v reálném světě. Je to přirozený posun?
Myslím si, že ano – v kontextu procesu radikalizace, tak ji zkoumáme, je to velmi přirozené.
Pětice mladíků na sítích propadla Islámskému státu. V Brně se pokusili zapálit synagogu, jsou dva obvinění
Číst článek
A mám dojem, že tam se mluví o té skupině, která se pokusila už konkrétně o útok na synagogu v Brně. To vlastně není jako otázka, že byli připraveni, to znamená, že už skutečně k něčemu došlo.
BIS uvádí, že významnou příčinou radikalizace mladých lidí jsou algoritmy sociálních sítí. Jak přispívají k té radikalizaci?
Je to téma, které se řeší v posledních letech velmi výrazně. Vidíme, že fungování sociálních sítí je nastavené na algoritmech, které vás mají na síti udržet co nejdelší dobu, protože je to pro majitele sítě finančně výhodné.
Ukázalo se, že jeden z velmi jednoduchých způsobů je nabízet vám razantní a radikální témata, která vzbuzují emoce, ať už pozitivní nebo negativní. A pokud se necháte v tomto chytit, tak vám algoritmus začne podsouvat další a další podobná témata, která vás postupně mohou radikalizovat a vtáhnout do tzv. rabbit hole a následně uzavřít.
Dnes se vede debata mezi odborníky, která tedy trochu popírá, že by ty tzv. echo chambers fungovaly tak, že se uzavřete tak, že žádné jiné názory nevnímáte. Ale rozhodně platí, že algoritmy vás udržují u témat, které jsou nějakým způsobem spíš radikální než umírněné.
BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích. Zmapovala i weby placené Ruskem
Číst článek
BIS píše, že řešením je především vzdělávání uživatelů a šíření povědomí o tom, jak sociální sítě fungují. Může to mít efekt?
Vzdělání určitě efekt má. To vidíme minimálně na příkladu Finska, kde se toto dlouhodobě řeší. A kde se mluví o tom, že snížení toho dopadu je možná o 30 procent, což je poměrně velké.
Problém, který se tam ale objevuje, je, že BIS mluví o tom, že lidé, které sledovala, jsou velmi často z nefunkčního rodinného prostředí. To znamená, že my jsme situaci, kdy by škola do jisté míry měla nahrazovat přirozené prostředí, které normální lidé kolem sebe mají – rodinu, přátele atd.
To znamená vzdělání ano, ale je otázka, jestli bude funkční v momentě, kdy nemáte kolem sebe funkční zázemí.
Velká role školy
Doplním, že podle BIS se radikalizace týká zejména chlapců a že jde právě obvykle o lidi vyloučené z kolektivu se špatným rodinným zázemím. Z vašeho pohledu tedy tím klíčovým, kdo může sehrát roli v tom, aby omezil tu radikalizaci, je škola. Případně kdo jiný by v tomto měl něco a mohl něco efektivně dělat?
Toto je záležitost, která je multidimenzionální.
V Německu bylo loni 50 tisíc pravicových extremistů. Jejich počet podle kontrarozvědky ‚výrazně vzrostl‘
Číst článek
To znamená, že na jedné straně nemůže fungovat škola jako škola, je to otázka pro školního psychologa. Dnes máme školní psychology, kteří sledují dlouhodobě trendy ve školách a třídách.
Pak by ale za normálních okolností následovala debata s rodiči, která v tomto případě bude patrně trošičku složitější. To znamená, že je asi poměrně důležité vědět, že mohou existovat nebo existují různé neziskové organizace, které se na toto téma zaměřují.
A které jsou schopné pracovat s dětmi v jako kritické fázi, které nemají to rodinné zázemí, ale se kterými je možné ještě nějakým způsobem pracovat.
